Mince Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna
Karel II. z Lichtenštejna-Castelcorna byl olomouckým biskupem v letech 1664-1695 a významným barokním mecenášem. Narodil se roku 1624 v Kladsku jako příslušník tyrolské šlechtické rodiny. Jeho episkopát představoval období hospodářské a kulturní obnovy Moravy po třicetileté válce. Ražby z jeho období dokumentují rozkvět olomoucké diecéze v době protireformace.

Stříbrný tříkrejcar olomouckého biskupství z roku 1670 je vzácnou připomínkou duchovní a politické moci moravských biskupů v době vrcholného baroka.
Karel II. z Lichtenštejna-Castelcorna pocházel z tyrolského šlechtického rodu usazeného na Moravě od 17. století. Narodil se 8. dubna 1624 v Kladsku jako mladší syn zemského hejtmana Filipa Rudolfa. Po jezuitském vzdělání v Innsbrucku byl určen pro duchovní dráhu. Studoval na univerzitách v Ingolstadtu a Sieně, kde získal doktorát z kanonického práva. Roku 1653 byl jmenován kanovníkem v Pasově a roku 1654 se stal děkanem salcburské kapituly.
Dne 12. března 1664 byl zvolen olomouckým biskupem a jeho intronizace v katedrále svatého Václava se konala v říjnu téhož roku. Jeho episkopát byl zaměřen na obnovu církevních struktur zničených třicetiletou válkou. Dokončil rekatolizaci Moravy a inicioval rozsáhlou přestavbu církevních objektů. V Olomouci vybudoval biskupskou rezidenci, v Kroměříži přestavěl zámek a zahrady do barokní podoby. Jeho mecenášská činnost zahrnovala podporu umělců a sběratelství.
Nejvýznamnějším Karlovým dílem bylo vydání příručky Monitorium sive instructio pro decanis ruralibus et parochis dioecesis Olomucensis roku 1666, která stanovila pravidla správy farností. Zavedl děkanské a farní matriky, pravidelné vizitace a prosazoval kult svatých Cyrila a Metoděje. V roce 1675 prohlásil svatého Cyrilometoděje za patrony diecéze. Karel II. zemřel 23. září 1695 ve věku 71 let. Jeho biskupské ražby nesou erb s lichtenštejnským lvem a jsou cenným numismatickým svědectvím barokní éry moravské církve.