Mince Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna
Karel II. z Lichtenštejna-Castelcorna byl olomouckým biskupem v letech 1664-1695 a významným barokním mecenášem. Narodil se roku 1624 v Kladsku jako příslušník tyrolské šlechtické rodiny. Jeho episkopát představoval období hospodářské a kulturní obnovy Moravy po třicetileté válce. Ražby z jeho období dokumentují rozkvět olomoucké diecéze v době protireformace.
Výpis produktů
Oběžná mince o hodnotě 50 Reichspfennig z roku 1938, ražená v období Třetí říše. Standardní niklová ražba z posledních let mírové výroby před vypuknutím druhé světové války,...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1887 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouská pětka z roku 1934 ze stříbra s mariánským motivem z Mariazell – náboženský a národní symbol doby autoritativní první republiky.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1860 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1889 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrná koruna z roku 1897 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Stříbrná koruna z roku 1897 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Stříbrná mince o hodnotě osmi marek, ražená v Cáchách roku 1752, připomíná tradici korunovacích říšských císařů ve městě Aachen. Jde o historicky významný typ spjatý s dědictvím...
Stříbrný 3krejcar z roku 1679, ražený za vlády císaře Leopolda I. ve slezském Brzegu, představuje typickou ukázku habsburského mincovnictví pozdního 17. století. Minca...
Americký cent „Indian Head“ z roku 1862 patří mezi ikonické mince období občanské války. Vyražen z měď-niklové slitiny představuje odolnost, jednotu a ducha národa, který...
Karel II. z Lichtenštejna-Castelcorna pocházel z tyrolského šlechtického rodu usazeného na Moravě od 17. století. Narodil se 8. dubna 1624 v Kladsku jako mladší syn zemského hejtmana Filipa Rudolfa. Po jezuitském vzdělání v Innsbrucku byl určen pro duchovní dráhu. Studoval na univerzitách v Ingolstadtu a Sieně, kde získal doktorát z kanonického práva. Roku 1653 byl jmenován kanovníkem v Pasově a roku 1654 se stal děkanem salcburské kapituly.
Dne 12. března 1664 byl zvolen olomouckým biskupem a jeho intronizace v katedrále svatého Václava se konala v říjnu téhož roku. Jeho episkopát byl zaměřen na obnovu církevních struktur zničených třicetiletou válkou. Dokončil rekatolizaci Moravy a inicioval rozsáhlou přestavbu církevních objektů. V Olomouci vybudoval biskupskou rezidenci, v Kroměříži přestavěl zámek a zahrady do barokní podoby. Jeho mecenášská činnost zahrnovala podporu umělců a sběratelství.
Nejvýznamnějším Karlovým dílem bylo vydání příručky Monitorium sive instructio pro decanis ruralibus et parochis dioecesis Olomucensis roku 1666, která stanovila pravidla správy farností. Zavedl děkanské a farní matriky, pravidelné vizitace a prosazoval kult svatých Cyrila a Metoděje. V roce 1675 prohlásil svatého Cyrilometoděje za patrony diecéze. Karel II. zemřel 23. září 1695 ve věku 71 let. Jeho biskupské ražby nesou erb s lichtenštejnským lvem a jsou cenným numismatickým svědectvím barokní éry moravské církve.
