Mince Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna
Mince Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna razilo olomoucké biskupství v letech 1664–1695, kdy byl tento rodák z Kladska olomouckým biskupem a říšským knížetem. Nesou jeho jméno s biskupským titulem a erb pod mitrou a korunou. Roku 1665 dal v Kroměříži zřídit novou biskupskou mincovnu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695) se narodil 8. dubna 1624 v Kladsku jako mladší syn kladského zemského hejtmana Filipa Rudolfa z tyrolského rodu Lichtenstein-Castelcornů. Vystudoval jezuitské gymnázium v Innsbrucku a práva v Ingolstadtu, ještě jako nezletilý se stal kanovníkem v Salcburku a v Olomouci, později v Pasově a roku 1654 děkanem salcburské kapituly. Dne 12. března 1664 byl zvolen olomouckým biskupem.
Dokončoval rekatolizaci Moravy: rozdělil diecézi na čtyři arcijáhenství, zavedl farní matriky, roku 1670 založil jezuitskou kolej v Těšíně a piaristické školy v Kroměříži, Staré Vodě a Příboře. Roku 1680 souhlasil s vyšetřováním šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera, který byl roku 1685 upálen v čarodějnických procesech. V letech 1666–1667 zastával úřad moravského zemského hejtmana.
Dal přestavět biskupský palác v Olomouci a zámek v Kroměříži podle plánů Filiberta Lucchese a Giovanniho Pietra Tencally a založit Květnou zahradu. Roku 1673 koupil obrazovou sbírku bratří Imstenraedtů s Tizianovým obrazem Apollo a Marsyas. Zemřel 23. září 1695 v Olomouci a pochován je v kryptě katedrály svatého Václava.
Biskupská mincovna v Kroměříži dostala roku 1665 novou budovu. Mince Karla II. nesou latinský opis s jeho jménem a titulem olomouckého biskupa (Carolus Dei Gratia Episcopus Olomucensis) a biskupův složený erb pod mitrou a korunou.





