Mince Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna
Karel II. z Lichtenštejna-Castelcorna byl olomouckým biskupem v letech 1664-1695 a významným barokním mecenášem. Narodil se roku 1624 v Kladsku jako příslušník tyrolské šlechtické rodiny. Jeho episkopát představoval období hospodářské a kulturní obnovy Moravy po třicetileté válce. Ražby z jeho období dokumentují rozkvět olomoucké diecéze v době protireformace.
Řazení produktů
Výpis produktů
Postříbřený antoninián císaře Diokleciána pochází z počátků jeho vlády a patří k významným ražbám období obnovy římského státu po krizi 3. století. Mince zdůrazňuje jednotu...
Postříbřený antoninián císaře Proba patří k reprezentativním ražbám pozdního 3. století, kdy se římská říše postupně vzpamatovávala z hluboké krize. Mince zdůrazňuje císařovu...
Stříbrný antoninián Filipa II., vydaný v době jeho působení v hodnosti caesara, představuje mladého následníka trůnu jako nositele budoucnosti římského státu. Mince je typickým...
Stříbrný antoninián císaře Filipa I. Araba pochází z poloviny 3. století a odráží snahu císařské moci prezentovat spravedlnost a rovnováhu v době narůstající politické i...
Stříbrný antoninián císařovny Otacilie Severy pochází z období vlády Filipa I. Araba a odráží snahu císařského dvora zdůraznit tradiční morální hodnoty v době narůstající...
Stříbrný denár císaře Maximina I. Thraka pochází z počátku jeho krátké, avšak mimořádně bouřlivé vlády. Mince odráží nástup nové éry římských dějin, kdy se k moci dostal...
Stříbrný denár císaře Severa Alexandra pochází z období relativní stability pozdní severovské dynastie. Mince zdůrazňuje vítězný charakter císařské moci a odráží snahu mladého...
Stříbrný denár císařovny Julie Maesy pochází z počátků vlády dynastie Severovců v období výrazných politických změn. Mince připomíná jednu z nejvlivnějších žen pozdní římské...
Stříbrná drachma sásánovského vládce Chusróa II. pochází z období největší moci a územního rozmachu Sásánovské říše. Mince představuje typickou ražbu pozdní antiky, která odráží...
Stříbrná drachma z Dyrrachia pochází ze středního helénistického období, kdy město patřilo k hlavním obchodním uzlům východního Jadranu. Ražba se jmény magistrátů Xenóna a...
Měděný 5/10 krejcar z roku 1858 patří k prvním drobným oběžným ražbám po zavedení desetinné měny v Rakouském císařství. Mince z kremnické mincovny dokládá praktickou stránku...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Karel II. z Lichtenštejna-Castelcorna pocházel z tyrolského šlechtického rodu usazeného na Moravě od 17. století. Narodil se 8. dubna 1624 v Kladsku jako mladší syn zemského hejtmana Filipa Rudolfa. Po jezuitském vzdělání v Innsbrucku byl určen pro duchovní dráhu. Studoval na univerzitách v Ingolstadtu a Sieně, kde získal doktorát z kanonického práva. Roku 1653 byl jmenován kanovníkem v Pasově a roku 1654 se stal děkanem salcburské kapituly.
Dne 12. března 1664 byl zvolen olomouckým biskupem a jeho intronizace v katedrále svatého Václava se konala v říjnu téhož roku. Jeho episkopát byl zaměřen na obnovu církevních struktur zničených třicetiletou válkou. Dokončil rekatolizaci Moravy a inicioval rozsáhlou přestavbu církevních objektů. V Olomouci vybudoval biskupskou rezidenci, v Kroměříži přestavěl zámek a zahrady do barokní podoby. Jeho mecenášská činnost zahrnovala podporu umělců a sběratelství.
Nejvýznamnějším Karlovým dílem bylo vydání příručky Monitorium sive instructio pro decanis ruralibus et parochis dioecesis Olomucensis roku 1666, která stanovila pravidla správy farností. Zavedl děkanské a farní matriky, pravidelné vizitace a prosazoval kult svatých Cyrila a Metoděje. V roce 1675 prohlásil svatého Cyrilometoděje za patrony diecéze. Karel II. zemřel 23. září 1695 ve věku 71 let. Jeho biskupské ražby nesou erb s lichtenštejnským lvem a jsou cenným numismatickým svědectvím barokní éry moravské církve.
