Mince Karla IV. Lucemburského

Mince Karla IV. Lucemburského připomínají Karla IV. (1316–1378), jednu z nejvýznamnějších osobností českých i evropských dějin. Narodil se jako Václav, syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, a výraznou část mládí strávil ve Francii, kde získal vzdělání i diplomatické zkušenosti. Po návratu do střední Evropy postupně převzal odpovědnost za vládu v zemích Koruny české a po smrti otce se roku 1346 stal českým králem.

Jeho vláda byla spojena s mimořádným posílením postavení českého království v rámci Svaté říše římské. Roku 1355 byl v Římě korunován císařem a své postavení využíval k promyšlené politice, která upřednostňovala vyjednávání, rodové svazky a právo před dlouhými válkami. Zásadní význam měla Zlatá bula z roku 1356, která upravila pravidla volby římského krále a stabilizovala mocenské poměry v říši na staletí.

V českých zemích rozvíjel Karel IV. Prahu jako císařskou metropoli a centrum vzdělanosti. Založení pražské univerzity roku 1348 představovalo přelom pro střední Evropu a posílilo kulturní prestiž království. S jeho jménem jsou spojeny také velké stavební projekty, zejména rozšíření Prahy, stavba Nového Města a podpora chrámového i hradního stavitelství, které mělo vyjadřovat kontinuitu a majestát dynastie.

Karel IV. budoval země Koruny české jako soubor provázaných držav, v nichž měl český král výsadní postavení. Opíral se o pevnější správu, o rozvoj hospodářského zázemí a o reprezentaci královské moci, která měla přirozeně působit i za hranicemi. Zemřel roku 1378 a byl pohřben v katedrále sv. Víta, kterou za jeho vlády výrazně podporoval. Jeho odkaz zůstává spojen s představou ideálního středověkého panovníka, jenž dokázal spojit říšskou politiku s rozkvětem českého státu.

Více se o životě tohoto panovníka můžete dozvědět v článku Karel IV. – příběh muže, který z Prahy udělal srdce Evropy.