Mince Karla VI. Habsburského
Mince Karla VI. Habsburského odkazují na císaře Karla VI. (1685–1740), který vládl v letech 1711–1740 jako římský císař, český král a uherský král. Jeho éru určily důsledky války o španělské dědictví, Pragmatická sankce a snaha zajistit dědictví pro Marii Terezii.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar císaře Karla VI. z roku 1734, vyražený v tyrolském Hallu, představuje reprezentativní minci vrcholně barokní habsburské monarchie. Výrazný portrét panovníka a...
Stříbrný tolar císaře Karla VI. z roku 1729, ražený v tyrolském Hallu, představuje reprezentativní minci habsburské monarchie v době vrcholného baroka. Atraktivní portrét...
Stříbrný 15krejcar Karla VI. z roku 1733, ražený v pražské mincovně. Představuje elegantní ukázku pozdně barokního mincovního umění, které charakterizuje bohatý portrétní styl a...
Stříbrný XV krejcar z roku 1735 s portrétem císaře Karla VI. představuje ukázku bohatého habsburského mincovnictví raného 18. století.
Stříbrný 6krejcar z roku 1730 ražený v Hallske mincovně za vlády císaře Karla VI., s jeho portrétem v barokním stylu a dvouhlavým orlem Habsburků.
Půltolar Karla VI. z roku 1733 ražený v Hallu představuje elegantní příklad barokní mincovní tvorby s detailním portrétem císaře a dvouhlavým orlem říše.
Ovládací prvky výpisu
Mince Karla VI. Habsburského připomínají Karla VI. (1685–1740), habsburského panovníka, jenž nastoupil roku 1711 po smrti bratra Josefa I. jako císař Svaté říše římské, český král i uherský král. V mládí byl formován dynastickou politikou, která jej během války o španělské dědictví postavila do role uchazeče o španělský trůn. Přestože ve Španělsku nakonec neuspěl, zkušenost dlouhého evropského konfliktu výrazně poznamenala jeho pojetí vlády a zahraniční politiky.
Po převzetí monarchie musel řešit poválečné uspořádání a obnovu financí i správy. Habsburská říše se snažila udržet postavení v Itálii a ve střední Evropě, přičemž soupeření s Francií a s dalšími mocnostmi pokračovalo v nových koalicích. Významnou roli hrály také vztahy s Osmanskou říší, protože jihovýchodní hranice zůstávala citlivým prostorem a otázky obrany i diplomacie byly trvalou součástí dvorské agendy.
Nejznámějším politickým odkazem Karla VI. je Pragmatická sankce z roku 1713, která měla zajistit nedělitelnost habsburských držav a umožnit ženské dědění. Císař věnoval značné úsilí tomu, aby ji evropské státy i jednotlivé země monarchie uznaly, protože neměl mužského dědice. V českých zemích i v Uhrách šlo o otázku zásadního významu, neboť se dotýkala tradičních stavovských práv a dynastické legitimity.
Karel VI. zemřel roku 1740 a jeho smrt okamžitě otevřela mocenský střet o dědictví, protože část evropských vladařů Pragmatickou sankci zpochybnila. Nástup jeho dcery Marie Terezie tak vyústil ve válku o rakouské dědictví, která ukázala, jak křehká byla rovnováha sil. Karlova vláda zůstává spojena s vrcholným barokem, s úsilím o centralizovanější správu a s dlouhodobým zápasem o to, aby habsburská monarchie obstála v proměnlivé evropské politice 18. století.
Více si o tomto císaři můžete přečíst v článku Karel VI.: Císař, který vsadil vše na budoucnost své dcery.
