Mince Kateřiny II. Veliké
Mince Kateřiny II. Veliké odkazují na ruskou carevnu Kateřinu II. (1729–1796), která vládla v letech 1762–1796. Její dlouhé panování znamenalo rozšíření říše, upevnění samoděržaví i výrazné přiblížení Ruska evropské politice a kultuře osvícenství.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1858 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1858 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1858 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1858 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1881 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Sběratelský set dvou stříbrných mincí s portrétem Tomáše Garrigua Masaryka připomíná období první Československé republiky. Kombinace desetikoruny z roku 1928 a dvacetikoruny z...
Mince Kateřiny II. Veliké připomínají Kateřinu II. (1729–1796), jednu z nejvýznamnějších panovnic ruských dějin. Narodila se jako Sofie Frederika Augusta z Anhaltu-Zerbstu v německém Štětíně a do Ruska přišla jako nevěsta budoucího cara Petra III. Roku 1762, po jeho svržení, převzala vládu a stala se samoděržavnou carevnou, čímž zahájila více než třicetileté období zásadních proměn říše.
Její politika spojovala upevnění absolutní moci s inspirací osvícenskými idejemi. Udržovala korespondenci s evropskými mysliteli a snažila se reformovat správu, soudnictví i vzdělávání, i když praxe často narážela na odpor šlechty a rozsáhlost země. Roku 1767 svolala Zákonodárnou komisi, která měla projednat nový právní kodex, avšak zásadní proměna právního systému zůstala nedokončena.
Výraznou stopu zanechala v zahraniční politice. Rusko za její vlády rozšířilo své území směrem k Černému moři po vítězstvích nad Osmanskou říší a podílelo se na dělení Polska, čímž získalo rozsáhlé oblasti na západě. Tím se říše pevně zařadila mezi rozhodující evropské mocnosti a její vliv výrazně vzrostl.
Vnitřní napětí však přetrvávalo, což ukázalo zejména Pugačovovo povstání v letech 1773–1775. Carevna reagovala posílením kontroly nad venkovem i nad postavením poddaných, čímž se upevnila závislost nevolníků na šlechtě. Kateřina II. zemřela roku 1796 v Petrohradě a její vláda zůstává spojena s expanzí, kulturním rozkvětem i s rozporem mezi reformními ambicemi a realitou ruského samoděržaví.
Více se o životě této ponovnice můžete dozvědět v článku Kateřina Veliká: Carevna, která razila dějiny.
