Mince Konstantina I. Velikého
Mince Konstantina I. Velikého patří k nejdůležitějším numismatickým památkám světových dějin. Tento první křesťanský císař (306-337 n. l.) změnil tvář římské říše i celé Evropy svým Milánským ediktem a založením Konstantinopole.
Bronzový follis císaře Konstantina Velikého ražený v Ticinu, s motivem VOT XX ve vavřínovém věnci. Symbol císařovy moci a přání k dalšímu dlouhému vládnutí, skvěle zachovaný kus...
Vzácný bronzový follis císaře Konstantina Velikého ražený v Trevíru mezi lety 310–313, s motivem boha války Marta. Působivá mince pro sběratele, která oslavuje vojenskou sílu a...
Mince Konstantina I. Velikého představují numismatické památky jednoho z nejdůležitějších panovníků světových dějin. Flavius Valerius Constantinus, vládnoucí v letech 306-337 n. l., byl prvním křesťanským císařem a jeho rozhodnutí legalizovat křesťanství Milánským ediktem v roce 313 změnilo navždy tvář evropské civilizace.
Konstantinovy reformy zasáhly všechny oblasti římského života. Založil novou císařskou metropoli Konstantinopol, která se stala centrem východní části říše na dalších tisíc let. Reorganizoval armádu, zavedl novou zlatou měnu solidus a provedl zásadní správní reformy. Jeho vítězství nad Maxentiem v bitvě u Milvijského mostu roku 312 je spojováno s legendárním viděním kříže a slovy "Tímto znamením zvítězíš".
Numismatické památky z Konstantinovy doby odrážejí epochální změny, kterými římská říše procházela. Raná období jeho vlády ještě nesou tradiční pohanské symboly, zatímco pozdější mince postupně zavádějí křesťanské motivy. Zavedení zlatého solidu znamenalo revoluci v měnovém systému, která ovlivnila evropské hospodářství na staletí dopředu.
Pro sběratele představují Konstantinovy mince jedinečnou příležitost vlastnit památku po císaři-revolucionáři, který stál na pomezí antiky a středověku. Jejich historická hodnota je umocněna faktem, že dokumentují jeden z nejdůležitějších přelomů v evropských dějinách - přechod od pohanského k křesťanskému světu.
