Mince Konstantina I. Velikého
Mince Konstantina I. Velikého odkazují na římského císaře Konstantina I. (cca 272–337), vládnoucího v letech 306–337. Jeho éra znamenala zásadní obrat v dějinách říše, legalizaci křesťanství a založení nové metropole Konstantinopole.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Bronzový follis císaře Konstantina I. Velikého z římské mincovny představuje období zásadních politických i náboženských proměn římské říše. Motiv boha Sol Invictus odráží...
Ovládací prvky výpisu
Mince Konstantina I. Velikého připomínají Konstantina I. (cca 272–337), jednoho z nejvýznamnějších římských císařů pozdní antiky. Narodil se jako syn vojevůdce Constantiuse I. Chloruse a roku 306 byl vojskem v Británii provolán císařem. V následujících letech musel soupeřit s dalšími uchazeči o moc v rámci rozpadlé tetrarchie, než si postupně zajistil převahu nad západní částí říše.
Rozhodujícím okamžikem jeho vzestupu byla bitva u Milvijského mostu roku 312 proti Maxentiovi. Vítězství otevřelo Konstantinovi cestu k ovládnutí Říma a stalo se symbolem jeho příklonu ke křesťanství. Roku 313 vydal spolu s Liciniem milánský edikt, který zaručoval náboženskou svobodu a ukončil systematické pronásledování křesťanů v říši.
Po porážce Licinia roku 324 se stal jediným vládcem římského impéria. Významným krokem jeho vlády bylo založení nové metropole na místě starého Byzance, která byla roku 330 slavnostně zasvěcena jako Konstantinopol. Tento akt symbolizoval přesun těžiště říše na východ a vytvoření centra, jež mělo zásadní význam pro další vývoj byzantského státu.
Konstantin svolal roku 325 první nikajský koncil, aby řešil teologické spory uvnitř křesťanství a upevnil jednotu církve. Jeho vláda spojila tradiční císařskou autoritu s novým postavením křesťanství ve veřejném prostoru. Po jeho smrti roku 337 byla říše rozdělena mezi syny, ale Konstantinův odkaz přetrval jako zásadní mezník, kdy se římský stát vydal novým náboženským i politickým směrem.
