Mince Leopolda I. Habsburského
Mince Leopolda I. Habsburského provázejí vládu císaře v letech 1658–1705, kdy habsburská monarchie čelila Turkům i Francii a zároveň se vzpamatovávala z následků třicetileté války. Leopold I. (1640–1705) byl klíčovou postavou obrany střední Evropy a upevňování moci v českých zemích.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Barokní 15krejcar z roku 169? s portrétem císaře Leopolda I. a mariánským motivem na rubu je působivým dokladem zbožnosti i mocenské symboliky habsburské říše. Vylomený okraj
Stříbrný tříkrejcar z uherských zemí z doby vlády Leopolda I. představuje drobnou oběhovou minci každodenního platebního styku. Je typickým dokladem měnové praxe v Uhrách na...
Stříbrný říšský tolar z roku 1695, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrný XV krejcar Leopolda I. z roku 1664 s portrétem císaře a znakem Habsburků, ražený ve Vídni pod vedením Andrease Cetta.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1675, ražený ve Vídni. Elegantní ukázka barokní mincovní tvorby s portrétem císaře a habsburským erbem.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1678, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1681, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 6krejcar z roku 1670, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Mince Leopolda I. Habsburského odkazují k panovníkovi, jehož dlouhá vláda patří k nejdramatičtějším obdobím barokní střední Evropy. Leopold I. (1640–1705) nastoupil jako římskoněmecký císař roku 1658 a vládl v čase, kdy se habsburská říše po třicetileté válce znovu budovala a zároveň musela obstát v nových mocenských střetech. V českých zemích šlo o dobu upevněného pobělohorského pořádku, rekatolizace a posilování panovnické autority. Barokní kultura a dvorská reprezentace přitom vytvářely obraz státní moci, která měla působit pevně a nezpochybnitelně.
Leopoldova éra je výrazně spojena s osmanskou hrozbou. Nejslavnější mezník představuje obléhání Vídně roku 1683, po němž následovala dlouhá protiofenziva a postupné vytlačování Osmanů z části Uher. Vítězství koalice, v níž hrála důležitou roli také polská pomoc, se stalo symbolem obrany křesťanské Evropy a mělo přímý význam pro bezpečnost českých zemí i celé monarchie. Následné války vedly k rozšíření habsburského vlivu v Podunají a posílily postavení dynastie jako středoevropské velmoci.
Současně musel Leopold I. čelit Francii Ludvíka XIV., a to v konfliktech, které zasahovaly Svatou říši římskou i habsburské državy. Takové dvojí zatížení – na východě proti Osmanům a na západě proti Francii – vyžadovalo rozsáhlé finanční zdroje, mobilizaci armády a pružnější správu. V českých zemích se to promítalo do vyšších požadavků na daně, zásobování i vojenské odvody, což zasahovalo jak města, tak venkov. Stát se v této době učil fungovat jako válečný a správní celek s rostoucími nároky na organizaci.
Leopold I. bývá vnímán i jako panovník s výrazným vztahem k umění, zejména k hudbě, což odpovídalo baroknímu pojetí dvora jako kulturního centra. Jeho vláda tak spojila tvrdou realitu dlouhých válek s okázalou reprezentací, která měla dynastii dodat lesk i legitimitu. Pro české dějiny představuje období konsolidace habsburské moci a zároveň dobu, kdy se střední Evropa rozhodujícím způsobem vymezovala vůči vnějším hrozbám. Odkaz Leopolda I. proto připomíná, jak se v 17. století rodila nová rovnováha sil, z níž monarchie čerpala i v následujících generacích.
Více se o životě tohoto panovníka můžete dozvědět v článku Vídeň proti půlměsíci: Obránce křesťanství Leopold I. a porážka osmanské hrozby.
