Mince Leopolda V. Tyrolského
Mince Leopolda V. Tyrolského odkazují na habsburského arcivévodu Leopolda V. (1586–1632), který po roce 1619 spravoval Tyrolsko a Přední Rakousy a jako samostatný vládce vystupoval od roku 1623 do své smrti. Předtím byl knížetem-biskupem v Pasově a Štrasburku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Šroubovací tolar Leopolda V. z tyrolské mincovny Hall představuje mimořádně zajímavou formu habsburské ražby. Kromě historického významu zaujme i svou konstrukcí, která sloužila...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1620 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný 10 krejcar Leopolda V. z roku 1632, ražený v Hallu. Bohatě dekorovaný typ s ceremoniálním portrétem panovníka a výrazným erbem je ukázkou vyspělého tyrolského...
Stříbrný 10 krejcar Leopolda V. z roku 1623, ražený v Hallu. Vzácnější typ s malou hlavou a detailním erbem je atraktivní ukázkou tyrolské mincovní tvorby v období třicetileté...
Vzácný stříbrný svatební 2-tolar Leopolda V. Tyrolského a Klaudie Medicejské ražen 1626-1632, v Hallu. Výjimečná pamětní mince připomínající jejich sňatek, ceněná sběrateli pro...
Ovládací prvky výpisu
Mince Leopolda V. Tyrolského připomínají habsburského arcivévodu Leopolda V. (9. října 1586 – 13. září 1632), mladšího bratra císaře Ferdinanda II. Narodil se ve Štýrském Hradci a jako později narozený syn byl od dětství směřován k církevní kariéře, která v habsburském prostředí často sloužila i dynastické politice. Už v mládí získal významné církevní hodnosti, aniž by byl plně vysvěcen, což odpovídalo praxi raného novověku.
Leopold se stal knížetem-biskupem v Pasově a zároveň držel štrasburské biskupství, čímž vstoupil mezi nejvýše postavené církevní knížata říše. Vedle duchovní dráhy se zapojoval i do mocenských sporů habsburské rodiny a do konfliktů, které předznamenávaly napětí třicetileté války. V jeho životě se tak prolínala církevní reprezentace s vojenskou a dvorskou politikou, typickou pro katolickou aristokracii počátku 17. století.
Po smrti příbuzného Maxmiliána III. se Leopold roku 1619 stal správcem tyrolského dědictví a Předních Rakous a od roku 1623 zde vystupoval jako samostatný vládnoucí arcivévoda. Aby mohl založit rodovou větev, vzdal se roku 1626 církevních úřadů a oženil se s Claudií de’ Medici. Tím položil základ tyrolské habsburské vedlejší linie, která pokračovala jeho syny a hrála roli v dynastických vazbách střední Evropy.
Jako tyrolský vládce spojoval správu země s barokní reprezentací a podporou stavitelství v Innsbrucku. Jeho vláda byla zároveň zasažena pozdní fází třicetileté války, kdy Tyrolsko čelilo ohrožení v alpském prostoru a muselo chránit strategické průsmyky. Leopold V. zemřel roku 1632 ve Schwazu a jeho následníci pokračovali v tyrolské politice v době, kdy se střední Evropa stále vyrovnávala s důsledky dlouhého válečného konfliktu.
