Mince Licinia
Mince Licinia odkazují na římského císaře Licinia (cca 265–325), který vládl v letech 308–324. Jako spoluvládce Konstantina I. se podílel na vydání milánského ediktu roku 313, později však podlehl v mocenském boji a přišel o trůn i život.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Licinia připomínají Licinia (cca 265–325), římského císaře z období rozpadu tetrarchického systému. Pocházel z Balkánu a do vysoké politiky vstoupil díky podpoře císaře Galeria, který jej roku 308 jmenoval augustem západní části říše. Jeho nástup probíhal v době, kdy o vládu soupeřilo několik uchazečů a stabilita byla závislá především na loajalitě armády.
Licinius postupně upevnil svou moc na Balkáně a ve východních provinciích. Roku 313 uzavřel s Konstantinem I. dohodu, známou jako milánský edikt, která zaručovala náboženskou svobodu a ukončila pronásledování křesťanů. Tím se oba císaři přihlásili k nové politice tolerance, jež měla stabilizovat vnitřní poměry říše po dlouhých letech konfliktů.
Spolupráce mezi oběma vládci však netrvala dlouho. Mocenské napětí, rozdílné ambice i soupeření o vliv nad celým impériem vedly k otevřeným střetům. V letech 316–324 proběhla série bitev, v nichž postupně získával převahu Konstantin. Rozhodující porážka u Chrysopole roku 324 znamenala konec Liciniovy vlády a sjednocení říše pod jediným císařem.
Po kapitulaci byl Licinius zprvu ušetřen a internován, avšak již roku 325 byl na Konstantinův příkaz popraven, údajně pro podezření z nového spiknutí. Jeho život tak odráží přechod od systému více císařů k centralizované vládě jednoho panovníka. Éra Licinia stojí na prahu zásadních proměn, kdy se římská říše vydala cestou, jež vedla k posílení křesťanství i k nové podobě císařské moci.
