Mince Licinia
Mince Licinia pocházejí z let 308–324, kdy tento římský císař vládl nejprve v podunajských provinciích a od roku 313 na celém východě říše. Patří k nim především bronzové folly, v jeho době už menší a téměř bez stříbra, mimo jiné s Jupiterem a opisem IOVI CONSERVATORI, „Jupiterovi ochránci“.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Licinius (asi 265–325) pocházel z rolnické rodiny z dolního Podunají. V armádě se seznámil s pozdějším císařem Galeriem a vyznamenal se ve válce s Peršany roku 297. Dne 11. listopadu 308 jej na poradě v Carnuntu za přítomnosti Galeria a Diokleciána prohlásili augustem, aniž byl předtím caesarem. Itálii, která mu připadla, však ovládal uzurpátor Maxentius.
Roku 313 se v Miláně oženil s Konstantinovou sestrou Constantií a oba císaři vyhlásili toleranci vůči křesťanům. Dne 30. dubna 313 porazil Maximina Daiu a ovládl celý východ včetně Egypta. Brzy se dostal do sporu s Konstantinem Velikým: po bitvě u Cibalae musel postoupit Panonii a Makedonii. Roku 317 se jeho syn Licinianus stal caesarem, od roku 320 však Licinius vytlačoval křesťany z úřadů a armády a napětí s Konstantinem rostlo.
Dne 3. července 324 utrpěl porážku u Adrianopole a 18. září 324 u Chrysopole. Na přímluvu manželky se Konstantinovi vzdal a byl poslán do vyhnanství v Soluni, kde jej o půl roku později dal Konstantin pro údajné spiknutí popravit.
Hlavní mincí jeho doby byl bronzový follis, který kolem roku 294 zavedl Dioklecián. Původně vážil asi 10 g a měl slabou stříbrnou vrstvu, za Konstantina byl menší a stříbra v něm téměř nebylo. Na rubech Liciniových follů se objevuje Jupiter s opisem IOVI CONSERVATORI, „Jupiterovi ochránci“.





