Mince Licinia
Mince Licinia pocházejí z bouřlivého období pozdní římské říše, kdy tento schopný vojevůdce ilyrského původu vládl mezi lety 308 až 324 po Kristu. Jeho ražby dokumentují dobu tetrarchie a občanských válek, během nichž Licinius ovládal východní část říše jako spojenec a později rival Konstantina Velikého. Tyto mince jsou cenným svědectvím o mocenských zápasech, které vedly k sjednocení římského impéria.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Mince Licinia představují fascinující numismatické svědectví z období tetrarchie a přechodu k jednotné křesťanské říši. Gaius Valerius Licinianus Licinius, narozený kolem roku 265 v provincii Dacia Nova na území dnešního Bulharska, se stal císařem v roce 308 díky podpoře Galeria. Jeho ilyrský původ z rolnické rodiny nebyl v pozdním císařství překážkou kariéry, neboť armáda v této době poskytovala schopným jedincům cestu k nejvyšším postům.
Liciniovy ražby zachycují složitou politickou situaci tetrarchie, systému vlády čtyř císařů zavedeného Diocletianem. Na aversu mincí nacházíme portréty císaře s charakteristickým vavřínovým věncem a nápisem IMP LICINIVS AVG nebo variantami jeho titulatur. Reversy zobrazují tradiční římské božstva jako Jupitera, Sola Invicta či Genia, ale postupně se objevují i neutrální motivy reflektující rostoucí vliv křesťanství, které Licinius zpočátku toleroval vydáním milánského ediktu společně s Konstantinem v roce 313.
Mincovny produkující Liciniovy ražby se nacházely především ve východní části říše - Nikomédie, Antiochie, Alexandrie a Kyziku. Kvalita těchto mincí se lišila podle období a mincovny, přičemž nejkvalitnější exempláře pocházejí z počátku jeho vlády. Zajímavé jsou commemorativní emise ražené k vojenským vítězstvím nad Maximinem Daiou v roce 313, kdy Licinius sjednotil východ říše pod svou vládou.
Pro sběratele jsou особenně cenné mince z posledních let Liciniovy vlády, kdy došlo k otevřenému konfliktu s Konstantinem. Ražby z let 321 až 324 odrážejí zostřující se napětí mezi oběma vládci a často nesou propagandistické motivy zdůrazňující legitimitu Liciniovy vlády. Po porážce v bitvě u Chrysopole v roce 324 byl Licinius zajat a později popraven, čímž skončila éra tetrarchie a začala doba konstantinovské dynastie.
Numismatická hodnota Liciniových mincí spočívá nejen v jejich historickém významu, ale i v rozmanitosti typů a variant. Existují zlaté solidy, stříbrné argentey i bronzové folly různých nominálů. Vzácné jsou zejména mince s portréty jeho syna Licinia II., který byl jmenován caesarem v dětském věku. Tyto ražby představují klíčový materiál pro pochopení transformace římské říše ze systému tetrarchie k jednotné křesťanské monarchii pod vládou Konstantina Velikého.
