Mince Lucia Vera
Mince Lucia Vera odkazují na římského císaře Lucia Vera (130–169), který vládl v letech 161–169 jako spolucísař po boku Marka Aurelia. Jeho éra je spojena s válkou proti Parthům i s počátkem antoninovského moru v římské říši.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Lucia Vera připomínají Lucia Vera (130–169), adoptivního syna císaře Antonina Pia a spoluvládce Marka Aurelia. Po smrti Antonina Pia roku 161 nastoupili oba muži na trůn jako první oficiální spolucísaři v římských dějinách, čímž vznikl model dvojí vlády, který měl zajistit stabilitu rozsáhlé říše. Lucius Verus byl mladší a část odpovědnosti převzal zejména v oblasti vojenských tažení.
Krátce po nástupu vypukla válka s Parthskou říší na východní hranici. Lucius Verus byl vyslán do oblasti Sýrie, odkud řídil operace proti parthským silám. Římská vojska dosáhla významných úspěchů a roku 165 dobyla Ktésifón, hlavní město protivníka. Tažení však přineslo i nečekané následky, protože se s vracejícími se legiemi do říše rozšířila epidemie, známá jako antoninovský mor.
Lucius Verus je tradičně líčen jako panovník, který se více než správě věnoval dvorskému životu a zábavám, přičemž skutečné řízení říše zůstávalo v rukou Marka Aurelia. Moderní hodnocení však poukazuje na to, že jeho role ve východní válce byla důležitá pro upevnění římské autority. Spoluvláda obou císařů představovala období relativní stability před nástupem těžkých krizí konce 2. století.
Lucius Verus zemřel roku 169 během návratu z vojenského tažení proti germánským kmenům na dunajské hranici. Jeho smrt zanechala Marka Aurelia jako jediného vládce a uzavřela první kapitolu společné vlády v římských dějinách. Éra Lucia Vera tak stojí na pomezí vrcholného období Antoninů a začátku obtíží, které postupně proměnily charakter císařské moci.
