Mince Ludvíka I. Bavorského
Ludvík I. Bavorský vládl v letech 1825–1848 jako mecenáš umění a budovatel, který proměnil Mnichov v kulturní metropoli. Jeho tolary, zlatníky a krejcary dokumentují ekonomický rozvoj Bavorska v období předbřeznové éry. Pro sběratele představují elegantní ražby s klasicistním portrétem panovníka a bavorským lvem.
Výpis produktů
Stříbrný 1 gulden z roku 1844 s portrétem bavorského krále Ludvíka I. je krásným příkladem německého mincovnictví 19. století.
Stříbrný 1 gulden z roku 1837 s portrétem bavorského krále Ludvíka I. je krásným příkladem německého mincovnictví 19. století.
Ovládací prvky výpisu
Ludvík I. Bavorský nastoupil na trůn roku 1825 a během své vlády až do abdikace v revolučním roce 1848 proměnil Bavorsko v kulturní centrum Německa. Jeho vášeň pro antické umění a architektura se promítla nejen do výstavby Mnichova, ale i do estetického pojetí bavorských mincí, které patří k vrcholům německého mincovnictví 19. století.
Bavorské mincovny v Mnichově produkovaly za Ludvíka I. zlaté dukáty, stříbrné tolary podle konvence z roku 1837, zlatníky, šestikrejcary a haléře. Portrét krále vytvořený dvorním medailérem Karlem Voigtem zobrazuje panovníka v klasickém profilu bez koruny, což odpovídalo jeho demokratickému vystupování. Reversy tolarů nesou bavorský čtvrcený erb s centrálním štítkem a korunou.
Významné jsou pamětní ražby k otevření Walhally roku 1842 nebo k dokončení Ludwigstrasse v Mnichově. Konvenční tolary z let 1837–1848 se staly důležitým platidlem v jihoněmeckém prostoru a vynikají precizním technickým provedením. Zlaté ražby jsou dnes vzácné, protože většina byla přetavena během pozdějších měnových reforem.
Pro současné numismatiky představují mince Ludvíka I. doklad kulturního rozkvětu německých států před sjednocením. Historická hodnota spočívá ve svědectví o panovníkovi, který se snažil spojit monarchickou tradici s osvícenskými ideály a vytvořit z Bavorska nové Athény, což se mu v kulturní rovině skutečně podařilo.
