Mince Ludvíka III. Hesensko-Darmstadtského
Mince Ludvíka III. Hesensko-Darmstadtského odkazují na velkovévodu Ludvíka III. (1806–1877), který vládl Hesensku-Darmstadtskému v letech 1848–1877. Jeho panování zahrnovalo revoluční rok 1848, přestavbu Německa i začlenění země do Německého císařství.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Ludvíka III. Hesensko-Darmstadtského připomínají Ludvíka III. (1806–1877), velkovévodu hesenského z rodu Hessen-Darmstadt, jenž nastoupil na trůn roku 1848 po abdikaci svého otce Ludvíka II. Vlády se ujal v době, kdy Evropu zasáhla vlna revolucí a německé státy čelily požadavkům na ústavní reformy, svobodu tisku i širší politickou účast obyvatel.
V revolučním roce 1848 byl donucen přijmout liberálnější opatření a spolupracovat s ústavními orgány. Následující léta však přinesla postupné upevnění panovnické autority a návrat k umírněně konzervativnímu směru. Ludvík III. musel vyvažovat tlak liberálů, zájmy šlechty i rostoucí význam Pruska v německém prostoru.
Klíčovým obdobím byla prusko-rakouská válka roku 1866, v níž se Hesensko-Darmstadtsko postavilo na stranu Rakouska. Porážka vedla ke ztrátě části území a k připojení severních oblastí k Severoněmeckému spolku pod pruským vedením. Jižní část země si však uchovala určitou samostatnost až do vzniku Německého císařství roku 1871, kdy se velkovévodství stalo jeho součástí.
Ludvík III. vládl až do své smrti roku 1877. Jeho éra představuje přechod od tradičního německého velkovévodství k začlenění do sjednoceného národního státu. V politickém i společenském smyslu musel reagovat na zásadní proměny 19. století, které změnily postavení menších německých monarchií v rámci širšího císařského celku.
