Mince Ludvíka III. Hesensko-Darmstadtského
Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský vládl v letech 1848–1877 jako velkovévoda modernizující své území v době německého sjednocování. Jeho tolary, zlatníky a krejcary dokumentují přechod od samostatného státu ke členské zemi Německého císařství. Pro sběratele představují kvalitní ražby malého německého státu s elegantním portrétem velkovévody.
Výpis produktů
Stříbrný 1gulden z roku 1842, ražený za vlády velkovévody Leopolda I. Bádenského, představuje elegantní ražbu období Německého spolku. Tento gulden patří mezi klasické mince 19....
Stříbrná mince o hodnotě 3 marky z roku 1924, ražená v Berlíně, je jednou z prvních emisí nové měny Výmarské republiky po období hyperinflace. Symbolizuje hospodářskou...
Vzácný ročník 50haléře z roku 1927 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1678, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1681, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 6krejcar z roku 1670, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1672, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1674, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 15krejcar z roku 1750, ražený v Kremnici za vlády císaře Františka I. Lotrinského, představuje ukázku pozdně barokního mincovnictví habsburské monarchie. Patří k...
Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský nastoupil na velkovévodský trůn v revolučním roce 1848 a vládl až do roku 1877, kdy Hesensko již bylo součástí sjednoceného Německa. Jeho éra představuje období modernizace a industrializace, během něhož se malé velkovévodství transformovalo z agrárního státu v průmyslově vyspělé území s rozvinutou železniční sítí.
Hesenská mincovna v Darmstadtu produkovala za Ludvíka III. zlaté desetimarky a pětimarky podle nového říšského systému od roku 1871, dříve pak tolary jihoněmecké měny, zlatníky a stříbrné šestikrejcary. Portrét velkovévody od dvorního rytce Carla Friedricha Voigta zachycuje důstojného panovníka s plnovousem a vojenskými vyznamenáními. Revers tolarů nese hesenského lva s mečem ve skoku, obklopeného vavřínovým věncem.
Významné jsou poslední tolary z roku 1871 ražené těsně před zavedením jednotné říšské marky. Zlaté mince podle nového německého standardu patří mezi nejkvalitnější ražby německých spolkových států s precizním provedením detailů. Drobné nominály s monogramem velkovévody dokládají snahu udržet vlastní identitu v rámci sjednocující se měny.
Pro numismatiky představují ražby Ludvíka III. cenné svědectví transformace německých států během procesu sjednocení. Sběratelská hodnota spočívá v dokumentaci přechodu od teritoriální roztříštěnosti k národnímu státu, přičemž hesenské mince této éry patří mezi poslední projevy monetární suverenity malých německých knížectví.
