Mince Ludvíka III. Hesensko-Darmstadtského
Mince Ludvíka III. Hesensko-Darmstadtského pocházejí z let 1848–1877, kdy vládl hesenský velkovévoda. Na konci jeho vlády přešlo Hesensko jako součást Německého císařství na marku: stříbrné markové mince s jeho portrétem, například pětimarky, razila mincovna v Darmstadtu se značkou H.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský (1806–1877) se narodil 9. června 1806 v Darmstadtu jako nejstarší syn velkovévody Ludvíka II. a Vilemíny Bádenské. Dostal vojenské vzdělání, dva roky studoval v Lipsku a od roku 1827 cestoval po Evropě. Roku 1833 se v Mnichově oženil s Matyldou Karolínou Bavorskou, dcerou krále Ludvíka I.; manželství zůstalo bezdětné.
Za březnové revoluce byl 5. března 1848 jmenován spoluvladařem a po otcově smrti se stal velkovévodou. Jako naděje liberálů jmenoval předsedou vlády Heinricha von Gagerna, od roku 1850 však vládl s konzervativním ministrem Dalwigkem a stál spíš na straně Rakouska. V prusko-rakouské válce roku 1866 bojovalo Hesensko proti Prusku a prohrálo: postoupilo Hesensko-Homburgsko a další území a s provincií Horní Hesensko muselo vstoupit do Severoněmeckého spolku.
Roku 1871 se Hesensko stalo součástí Německého císařství, Ludvík se však vyhlášení císařství ve Versailles nezúčastnil. Roku 1868 se morganaticky oženil s tanečnicí Magdalenou Appelovou a stáhl se do ústraní. Zemřel 13. června 1877 v Seeheimu a nástupcem se stal synovec Ludvík IV.
Mincovní zákon Německého císařství z roku 1873 dovolil jednotlivým státům razit vlastní stříbrné mince za 2 a 5 marek s portrétem panovníka a říšskou orlicí na rubu. Byly z 900/1000 stříbra, pětimarka vážila 27,778 g a obsahovala 25 g ryzího stříbra, její hrana nese nápis GOTT MIT UNS. Hesenské marky razila mincovna v Darmstadtu se značkou H, která pracovala v letech 1872–1882.





