Mince Ludvíka III. Hesensko-Darmstadtského
Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský vládl v letech 1848–1877 jako velkovévoda modernizující své území v době německého sjednocování. Jeho tolary, zlatníky a krejcary dokumentují přechod od samostatného státu ke členské zemi Německého císařství. Pro sběratele představují kvalitní ražby malého německého státu s elegantním portrétem velkovévody.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský nastoupil na velkovévodský trůn v revolučním roce 1848 a vládl až do roku 1877, kdy Hesensko již bylo součástí sjednoceného Německa. Jeho éra představuje období modernizace a industrializace, během něhož se malé velkovévodství transformovalo z agrárního státu v průmyslově vyspělé území s rozvinutou železniční sítí.
Hesenská mincovna v Darmstadtu produkovala za Ludvíka III. zlaté desetimarky a pětimarky podle nového říšského systému od roku 1871, dříve pak tolary jihoněmecké měny, zlatníky a stříbrné šestikrejcary. Portrét velkovévody od dvorního rytce Carla Friedricha Voigta zachycuje důstojného panovníka s plnovousem a vojenskými vyznamenáními. Revers tolarů nese hesenského lva s mečem ve skoku, obklopeného vavřínovým věncem.
Významné jsou poslední tolary z roku 1871 ražené těsně před zavedením jednotné říšské marky. Zlaté mince podle nového německého standardu patří mezi nejkvalitnější ražby německých spolkových států s precizním provedením detailů. Drobné nominály s monogramem velkovévody dokládají snahu udržet vlastní identitu v rámci sjednocující se měny.
Pro numismatiky představují ražby Ludvíka III. cenné svědectví transformace německých států během procesu sjednocení. Sběratelská hodnota spočívá v dokumentaci přechodu od teritoriální roztříštěnosti k národnímu státu, přičemž hesenské mince této éry patří mezi poslední projevy monetární suverenity malých německých knížectví.
