Mince Ludvíka III. Hesensko-Darmstadtského
Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský vládl v letech 1848–1877 jako velkovévoda modernizující své území v době německého sjednocování. Jeho tolary, zlatníky a krejcary dokumentují přechod od samostatného státu ke členské zemi Německého císařství. Pro sběratele představují kvalitní ražby malého německého státu s elegantním portrétem velkovévody.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatá desetikoruna Františka Josefa I. z roku 1912 spojuje císařský portrét s korunovaným dvouhlavým orlem Rakouského císařství. Reprezentativní ražba závěru habsburské éry...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Zlatá stokoruna Františka Josefa I. nese císařův portrét a korunovaného dvouhlavého orla s habsburským znakem. Ražba s letopočtem 1915 připomíná závěr dlouhé vlády panovníka a...
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall představuje výraznou habsburskou ražbu pozdní renesance. Panovníkův portrét a bohatě členěný erb obklopený...
Stříbrná tetradrachma Alexandra III. Velikého spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži s postavou Dia držícího orla a žezlo. Jde o jednu z nejvýraznějších obrazových koncepcí...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má má spony!
Stříbrný tolar z roku 1755 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrná mince o nominálu 50 kopějek z roku 1922 pochází z období Ruské socialistické federativní sovětské republiky krátce po revolučních změnách v zemi. Ražba představuje...
Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský nastoupil na velkovévodský trůn v revolučním roce 1848 a vládl až do roku 1877, kdy Hesensko již bylo součástí sjednoceného Německa. Jeho éra představuje období modernizace a industrializace, během něhož se malé velkovévodství transformovalo z agrárního státu v průmyslově vyspělé území s rozvinutou železniční sítí.
Hesenská mincovna v Darmstadtu produkovala za Ludvíka III. zlaté desetimarky a pětimarky podle nového říšského systému od roku 1871, dříve pak tolary jihoněmecké měny, zlatníky a stříbrné šestikrejcary. Portrét velkovévody od dvorního rytce Carla Friedricha Voigta zachycuje důstojného panovníka s plnovousem a vojenskými vyznamenáními. Revers tolarů nese hesenského lva s mečem ve skoku, obklopeného vavřínovým věncem.
Významné jsou poslední tolary z roku 1871 ražené těsně před zavedením jednotné říšské marky. Zlaté mince podle nového německého standardu patří mezi nejkvalitnější ražby německých spolkových států s precizním provedením detailů. Drobné nominály s monogramem velkovévody dokládají snahu udržet vlastní identitu v rámci sjednocující se měny.
Pro numismatiky představují ražby Ludvíka III. cenné svědectví transformace německých států během procesu sjednocení. Sběratelská hodnota spočívá v dokumentaci přechodu od teritoriální roztříštěnosti k národnímu státu, přičemž hesenské mince této éry patří mezi poslední projevy monetární suverenity malých německých knížectví.
