Mince Ludvíka XIV.

Mince Ludvíka XIV. představují zlatou éru francouzské numismatiky a absolutistické monarchie. Tento nejmocnější evropský panovník raného novověku vládl neuvěřitelných 72 let, od roku 1643 až do své smrti v roce 1715. Jeho ražby se staly symbolem královské velkoleposti a vzorem pro mincovnictví celé Evropy, včetně habsburské monarchie.

Ludvík XIV., známý jako Roi-Soleil neboli Král Slunce, provedl zásadní reformu francouzského mincovnictví. V roce 1640, ještě za vlády jeho otce Ludvíka XIII., byla ve Francii zavedena mechanická ražba pomocí razicích strojů, která nahradila ruční ražbu kladivem. Za Ludvíka XIV. se tato technologie zdokonalila a francouzské mince se staly nejkvalitnějšími v Evropě. Hlavními nominály byly zlatý louis d'or v hodnotě dvaceti livrů a stříbrný écu o třech livrech.

Ikonografie královských mincí odrážela politickou propagandu absolutismu. Portrét panovníka se postupně měnil od mladistvého prince po majestátního monarchu s charakteristickou parukou. Na reverzu často nacházíme francouzské lilie, královský monogram nebo hesla oslavující vojenské triumfy. Mince z období válek o španělské dědictví jsou cenným svědectvím evropských konfliktů, které zasáhly i české země.

Z numismatického hlediska jsou nejcennější rané ražby z období Ludvíkovy nezletilosti s portrétem mladého krále a vzácné reformované louis d'or z roku 1709. Mincovny v Paříži, Lyonu, Rouenu či Bordeaux produkovaly miliony kusů, které se rozšířily po celé Evropě jako uznávaná obchodní měna. Sběratelská hodnota těchto mincí spočívá nejen v historickém významu, ale i v mimořádné umělecké kvalitě portrétu a celkového provedení, které představuje vrchol barokního medailérství.