Mince Lutolda Znojemského
Mince Lutolda Znojemského souvisejí s moravským údělným knížetem z rodu Přemyslovců, který vládl ve Znojmě v letech 1092–1099 a 1101–1112. Znojemské denáry vznikaly v době rozdělené Moravy a sporů o moc v českém státě na přelomu 11. a 12. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Lutolda Znojemského se vážou k Litoldovi Znojemskému (?–1112), moravskému údělnému knížeti z přemyslovské dynastie. Byl druhým synem Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu a po otcově smrti roku 1092 připadl Litoldovi znojemský úděl. V prostředí přemyslovského seniorátu to znamenalo vládu na Moravě, ale bez nároku na pražský stolec, který se řídil pořadím v širším rodu.
Litold vládl ve Znojmě nejprve v letech 1092–1099 a poté znovu 1101–1112. Morava byla tehdy rozdělena mezi příbuzné větve Přemyslovců a Litold vystupoval jako údělník na jihu země, zatímco Brno držel jeho starší bratr Oldřich. Politická situace byla proměnlivá: střídání knížat v Praze, zásahy do moravských údělů i napětí mezi jednotlivými liniemi rodu vytvářely prostředí, v němž se místní správa musela opírat o vlastní zdroje a pevná centra.
Do Litoldovy rodinné politiky patřilo i dynastické propojení se sousedními elitami. Jeho manželkou byla Ida Babenberská, dcera rakouského markraběte Leopolda II., a jejich syn Konrád II. později pokračoval ve znojemské větvi. Právě tato síť sňatků pomáhala moravským Přemyslovcům držet krok s okolními knížectvími a posilovat postavení v rámci říše i střední Evropy.
Znojemské denáry spojené s Litoldem jsou historickým dokladem toho, že úděl měl vlastní mincovní činnost a potřeboval oběživo pro správu i místní trh. Ražby zároveň připomínají dobu, kdy se politická autorita na Moravě skládala z více center a kdy se znojemský hrad s okolím stal jedním z pilířů přemyslovské moci. Litold zemřel 15. března 1112 a jeho éra uzavřela jednu z nejvýraznějších kapitol raně středověkého Znojemska.
