Mince Lutolda Znojemského
Mince Lutolda Znojemského souvisejí s moravským údělným knížetem z rodu Přemyslovců, který vládl ve Znojmě v letech 1092–1099 a 1101–1112. Znojemské denáry vznikaly v době rozdělené Moravy a sporů o moc v českém státě na přelomu 11. a 12. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Mince Lutolda Znojemského se vážou k Litoldovi Znojemskému (?–1112), moravskému údělnému knížeti z přemyslovské dynastie. Byl druhým synem Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu a po otcově smrti roku 1092 připadl Litoldovi znojemský úděl. V prostředí přemyslovského seniorátu to znamenalo vládu na Moravě, ale bez nároku na pražský stolec, který se řídil pořadím v širším rodu.
Litold vládl ve Znojmě nejprve v letech 1092–1099 a poté znovu 1101–1112. Morava byla tehdy rozdělena mezi příbuzné větve Přemyslovců a Litold vystupoval jako údělník na jihu země, zatímco Brno držel jeho starší bratr Oldřich. Politická situace byla proměnlivá: střídání knížat v Praze, zásahy do moravských údělů i napětí mezi jednotlivými liniemi rodu vytvářely prostředí, v němž se místní správa musela opírat o vlastní zdroje a pevná centra.
Do Litoldovy rodinné politiky patřilo i dynastické propojení se sousedními elitami. Jeho manželkou byla Ida Babenberská, dcera rakouského markraběte Leopolda II., a jejich syn Konrád II. později pokračoval ve znojemské větvi. Právě tato síť sňatků pomáhala moravským Přemyslovcům držet krok s okolními knížectvími a posilovat postavení v rámci říše i střední Evropy.
Znojemské denáry spojené s Litoldem jsou historickým dokladem toho, že úděl měl vlastní mincovní činnost a potřeboval oběživo pro správu i místní trh. Ražby zároveň připomínají dobu, kdy se politická autorita na Moravě skládala z více center a kdy se znojemský hrad s okolím stal jedním z pilířů přemyslovské moci. Litold zemřel 15. března 1112 a jeho éra uzavřela jednu z nejvýraznějších kapitol raně středověkého Znojemska.
