Mince Lutolda Znojemského
Mince Lutolda Znojemského souvisejí s moravským údělným knížetem z rodu Přemyslovců, který vládl ve Znojmě v letech 1092–1099 a 1101–1112. Znojemské denáry vznikaly v době rozdělené Moravy a sporů o moc v českém státě na přelomu 11. a 12. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Mince Lutolda Znojemského se vážou k Litoldovi Znojemskému (?–1112), moravskému údělnému knížeti z přemyslovské dynastie. Byl druhým synem Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu a po otcově smrti roku 1092 připadl Litoldovi znojemský úděl. V prostředí přemyslovského seniorátu to znamenalo vládu na Moravě, ale bez nároku na pražský stolec, který se řídil pořadím v širším rodu.
Litold vládl ve Znojmě nejprve v letech 1092–1099 a poté znovu 1101–1112. Morava byla tehdy rozdělena mezi příbuzné větve Přemyslovců a Litold vystupoval jako údělník na jihu země, zatímco Brno držel jeho starší bratr Oldřich. Politická situace byla proměnlivá: střídání knížat v Praze, zásahy do moravských údělů i napětí mezi jednotlivými liniemi rodu vytvářely prostředí, v němž se místní správa musela opírat o vlastní zdroje a pevná centra.
Do Litoldovy rodinné politiky patřilo i dynastické propojení se sousedními elitami. Jeho manželkou byla Ida Babenberská, dcera rakouského markraběte Leopolda II., a jejich syn Konrád II. později pokračoval ve znojemské větvi. Právě tato síť sňatků pomáhala moravským Přemyslovcům držet krok s okolními knížectvími a posilovat postavení v rámci říše i střední Evropy.
Znojemské denáry spojené s Litoldem jsou historickým dokladem toho, že úděl měl vlastní mincovní činnost a potřeboval oběživo pro správu i místní trh. Ražby zároveň připomínají dobu, kdy se politická autorita na Moravě skládala z více center a kdy se znojemský hrad s okolím stal jedním z pilířů přemyslovské moci. Litold zemřel 15. března 1112 a jeho éra uzavřela jednu z nejvýraznějších kapitol raně středověkého Znojemska.
