Mince Lutolda Znojemského
Mince Lutolda Znojemského souvisejí s moravským údělným knížetem z rodu Přemyslovců, který vládl ve Znojmě v letech 1092–1099 a 1101–1112. Znojemské denáry vznikaly v době rozdělené Moravy a sporů o moc v českém státě na přelomu 11. a 12. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní stříbrná dvoumarka Velkovévodství bádenského z roku 1906 připomíná 50. výročí sňatku velkovévody Fridricha I. Bádenského a Luisy. Spojuje dynastický motiv s heraldikou...
Stříbrná koruna z roku 1897 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Stříbrná koruna z roku 1896 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Stříbrná čtvrtina florinu z roku 1860, ražená v kremnické mincovně za vlády Františka Josefa I. Představuje drobný nominál z období měnové reformy Rakouského císařství po roce...
Stříbrná mince o hodnotě 1/4 florinu z roku 1859, ražená ve vídeňské mincovně. První ročník nové desetinné měny po měnové reformě Rakouského císařství, zavedené za vlády...
Stříbrná mince o hodnotě 1/4 florinu z roku 1862, ražená ve vídeňské mincovně. První ročník nové desetinné měny po měnové reformě Rakouského císařství, zavedené za vlády...
Stříbrná mince z cyklu Na kolech vzdává hold ikonické československé parní lokomotivě 387.0 přezdívané „Mikádo“, která spojila eleganci s výkonem a stala se symbolem...
Stříbrná mince ze série Na kolech připomíná slavný motocykl JAWA 500 OHC, vrchol původní poválečné konstrukce značky JAWA. Spojuje technickou eleganci, sportovní ambice a příběh...
Stříbrná mince ze série Na kolech vzdává hold legendární tříkolce Velorex 16/350, stroji zrozenému z poválečné vynalézavosti a skromných podmínek. Spojuje příběh československé...
Česko-slovenská sada oběžných mincí z roku 2024 připomíná 20 let od vstupu obou zemí do Evropské unie. Spojuje české mince, slovenské euromince a dva pamětní žetony v...
Kolekce 12 nejmenších zlatých mincí světa spojuje drobné pamětní ražby z ryzího sběratelského prostředí s tématy významných osobností, staveb i přírodních motivů. Každá mince je...
Dárková ročníková sada oběžných mincí České republiky z roku 2023 v kvalitě standard je věnována narození dítěte. Kompletní korunové nominály doplňuje tematický žeton s něžnou...
Mince Lutolda Znojemského se vážou k Litoldovi Znojemskému (?–1112), moravskému údělnému knížeti z přemyslovské dynastie. Byl druhým synem Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu a po otcově smrti roku 1092 připadl Litoldovi znojemský úděl. V prostředí přemyslovského seniorátu to znamenalo vládu na Moravě, ale bez nároku na pražský stolec, který se řídil pořadím v širším rodu.
Litold vládl ve Znojmě nejprve v letech 1092–1099 a poté znovu 1101–1112. Morava byla tehdy rozdělena mezi příbuzné větve Přemyslovců a Litold vystupoval jako údělník na jihu země, zatímco Brno držel jeho starší bratr Oldřich. Politická situace byla proměnlivá: střídání knížat v Praze, zásahy do moravských údělů i napětí mezi jednotlivými liniemi rodu vytvářely prostředí, v němž se místní správa musela opírat o vlastní zdroje a pevná centra.
Do Litoldovy rodinné politiky patřilo i dynastické propojení se sousedními elitami. Jeho manželkou byla Ida Babenberská, dcera rakouského markraběte Leopolda II., a jejich syn Konrád II. později pokračoval ve znojemské větvi. Právě tato síť sňatků pomáhala moravským Přemyslovcům držet krok s okolními knížectvími a posilovat postavení v rámci říše i střední Evropy.
Znojemské denáry spojené s Litoldem jsou historickým dokladem toho, že úděl měl vlastní mincovní činnost a potřeboval oběživo pro správu i místní trh. Ražby zároveň připomínají dobu, kdy se politická autorita na Moravě skládala z více center a kdy se znojemský hrad s okolím stal jedním z pilířů přemyslovské moci. Litold zemřel 15. března 1112 a jeho éra uzavřela jednu z nejvýraznějších kapitol raně středověkého Znojemska.
