Mince lýkijské ligy
Mince lýkijské ligy pocházejí z federace lýkijských měst v jihozápadní Anatolii, která se prosadila v helénistické době a pod římskou ochranou po roce 168 př. n. l. Federální ražby nesly společné označení Ligy a vyjadřovaly jednotu měst až do zrušení autonomie roku 43 n. l.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Mince lýkijské ligy souvisejí s Lýkijskou ligou, svazem měst v hornaté Lýkii na jihozápadě dnešního Turecka. Liga je doložena nejpozději na počátku 2. století př. n. l. a v roce 168 př. n. l. Římané potvrdili její domácí samosprávu v postavení spojeneckého celku. Vnitřní uspořádání bylo federální: města se scházela na společném sněmu, největší obce měly více hlasů než menší, což vytvářelo rovnováhu mezi významem a zastoupením.
Právě federální charakter se promítl i do peněžního obrazu. Liga razila mince jako znak společné identity, často s řeckými legendami, které odkazovaly na „společenství Lýků“ a na svazový rámec. V pozdně helénistickém období se na ražbách objevují i značky dvou „měnových okruhů“, tradičně spojovaných s horskými pásmy Masikytos a Kragos, které se zkracovaly na MA a KR. Tyto značky ukazují, že federace sjednocovala politiku, ale zároveň zohledňovala regionální členění.
Ikonografie ligových ražeb bývá nápadně jednotná: často se objevuje Apollónova hlava a na rubu lyra, motivy spojené s řeckou kulturní sférou, do níž byla Lýkie v helénistické době silně začleněna. Jednotný výběr symbolů posiloval srozumitelnost mince napříč městy a potvrzoval, že jde o federální autoritu, nikoli jen o izolovanou městskou ražbu. V římské době si Lýkijská liga část své role uchovávala, ale autonomie se zmenšovala podle potřeb římské správy.
Zlom přišel za císaře Claudia, který roku 43 n. l. lýkijskou samostatnost zrušil a území proměnil v římskou provinční jednotku. Tím se uzavřelo období, kdy mince ligy mohly nést myšlenku místní federace v rámci římského světa. Lýkijské ligové ražby tak patří k nejzajímavějším dokladům toho, jak se ve Středomoří potkávala městská tradice, federální zřízení a římská nadvláda.
