Mince Mansfeld-Schraplau
Mansfeld-Schraplau bylo říšské hrabství v Sasku-Anhaltsku existující v letech 1501–1780, jehož tolary a groše dokumentují složitou historii rozvětveného rodu. Hrabství proslulo těžbou mědi a stříbra v Harzu, což umožňovalo vlastní mincovní produkci. Pro sběratele představují mansfeldské ražby zajímavý doklad německého teritoriálního partikularismu.
Výpis produktů
Rytířský tolar z roku 1540 z Eislebenu představuje silné rody Mansfeldu v době reformace – s erbem a jezdeckým motivem symbolizujícím šlechtickou moc a tradici.
Ovládací prvky výpisu
Mansfeld-Schraplau patřilo mezi menší říšská hrabství ve středním Německu, které vzniklo roku 1501 oddělením od hlavní mansfeldské linie. Až do svého zániku v roce 1780 si hrabství uchovalo mincovní právo, které využívalo díky bohatým ložiskům mědi a stříbra v oblasti Harzu. Mincovní produkce tohoto malého teritoria překvapuje svou rozmanitostí a kvalitou.
Hrabata z rodu Mansfeld-Schraplau razila stříbrné tolary, půltolary, ortály a drobné groše v mincovně Eisleben. Portrét hraběte na aversu často doplňoval rodový erb s červenými a stříbrnými pruhy, charakteristický pro všechny mansfeldské linie. Revers zobrazoval říšského orla jako symbol bezprostřední podřízenosti císaři, nebo hornické motivy odkazující na zdroj hraběcího bohatství.
Významné jsou společné ražby více mansfeldských linií, které dokumentují komplikované majetkové poměry rozdrobeného rodu. Tolarové ražby z období třicetileté války patří mezi numismatické rarity, protože malé hrabství trpělo průchody vojsk a hospodářským úpadkem. Kvalita mincí kolísala podle ekonomické situace, přesto si udržovala solidní řemeslnou úroveň.
Pro současné sběratele představují mansfeldsko-schraplauské mince fascinující svědectví o době, kdy i drobná hrabství mohla razit vlastní měnu. Historická hodnota těchto ražeb spočívá v dokumentaci složité struktury Svaté říše římské, kde vedle mocných kurfiřtství existovaly desítky malých suverénních území s vlastními právy.
