Mince Marca Maxentia
Mince Marca Maxentia připomínají vládu římského císaře, který se v letech 306–312 postavil do čela západní části říše během období tetrarchie. Maxentiova vláda byla spojena především s městem Římem a dramatickými událostmi občanských válek počátku 4. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Marcus Aurelius Valerius Maxentius (asi 278–312) byl synem císaře Maximiana a výraznou postavou období pozdní římské tetrarchie. V roce 306 byl v Římě provolán císařem v době, kdy se říše potýkala s mocenskými spory mezi jednotlivými vládci. Jeho nástup nebyl součástí původního systému čtyř císařů, a proto od počátku čelil otázkám legitimity i vojenskému tlaku soupeřů.
Maxentius se opíral především o podporu pretoriánské gardy a obyvatel samotného Říma. Ve své politice zdůrazňoval tradiční postavení města jako centra římského světa a snažil se obnovit jeho význam. Za jeho vlády probíhaly rozsáhlé stavební projekty, k nimž patřila například monumentální bazilika na Foru Romanu, známá dnes jako Bazilika Maxentia.
Jeho postavení však bylo ohroženo soupeřením s dalšími uchazeči o moc, zejména s Konstantinem, synem Constantiovým. Napětí vyvrcholilo roku 312 v bitvě u Milvijského mostu nedaleko Říma. Maxentius byl poražen a při ústupu zahynul v řece Tibeře. Tato událost znamenala zásadní obrat v dějinách říše a otevřela cestu k nástupu Konstantina jako jediného vládce západní části impéria.
Maxentiova vláda tak představuje dramatickou kapitolu přechodného období mezi tradičním pohanským Římem a novou érou, která byla spojena s postupným upevněním křesťanství v říši. Jeho život i pád odrážejí složitost politických vztahů a proměnu moci na počátku 4. století.
