Mince Marca Maxentia
Mince Marca Maxentia připomínají vládu římského císaře, který se v letech 306–312 postavil do čela západní části říše během období tetrarchie. Maxentiova vláda byla spojena především s městem Římem a dramatickými událostmi občanských válek počátku 4. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Marcus Aurelius Valerius Maxentius (asi 278–312) byl synem císaře Maximiana a výraznou postavou období pozdní římské tetrarchie. V roce 306 byl v Římě provolán císařem v době, kdy se říše potýkala s mocenskými spory mezi jednotlivými vládci. Jeho nástup nebyl součástí původního systému čtyř císařů, a proto od počátku čelil otázkám legitimity i vojenskému tlaku soupeřů.
Maxentius se opíral především o podporu pretoriánské gardy a obyvatel samotného Říma. Ve své politice zdůrazňoval tradiční postavení města jako centra římského světa a snažil se obnovit jeho význam. Za jeho vlády probíhaly rozsáhlé stavební projekty, k nimž patřila například monumentální bazilika na Foru Romanu, známá dnes jako Bazilika Maxentia.
Jeho postavení však bylo ohroženo soupeřením s dalšími uchazeči o moc, zejména s Konstantinem, synem Constantiovým. Napětí vyvrcholilo roku 312 v bitvě u Milvijského mostu nedaleko Říma. Maxentius byl poražen a při ústupu zahynul v řece Tibeře. Tato událost znamenala zásadní obrat v dějinách říše a otevřela cestu k nástupu Konstantina jako jediného vládce západní části impéria.
Maxentiova vláda tak představuje dramatickou kapitolu přechodného období mezi tradičním pohanským Římem a novou érou, která byla spojena s postupným upevněním křesťanství v říši. Jeho život i pád odrážejí složitost politických vztahů a proměnu moci na počátku 4. století.
