Mince Marcie Otaciliy Severy
Mince Marcie Otacilie Severy odkazují na římskou císařovnu Otacilii Severu († po roce 249), manželku císaře Filipa Araba. Jako augusta vystupovala v letech 244–249 a její jméno je spojeno s krátkou, ale výraznou epizodou římských dějin uprostřed krize 3. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Marcie Otacilie Severy připomínají císařovnu Otacilii Severu († po roce 249), manželku císaře Marka Julia Filipa zvaného Filip Arab. Pocházela z významného římského prostředí a po Filipově nástupu na trůn roku 244 získala titul augusta, čímž se stala oficiální hlavou císařské rodiny. Její veřejná role byla součástí dynastické legitimace v době, kdy se císaři střídali rychle a opírali se hlavně o podporu armády.
V rámci rodinné politiky byla Otacilia Severa prezentována především jako matka následníka, protože jejich syn Filip II. byl povýšen a vystupoval po boku otce jako mladý spoluvladař. Severovské a antoninovské vzory dvorské reprezentace zde sloužily k vytvoření dojmu kontinuity, přestože šlo o režim relativně krátkého trvání. V pozadí stály i vnější hrozby a napětí na hranicích, které určovaly atmosféru říše ve 40. letech 3. století.
Za Filipovy vlády se konaly velké oslavy tisícího výročí založení Říma roku 248, které měly posílit autoritu panovníka a zdůraznit tradici města. V takových okamžicích měla císařovna významnou symbolickou funkci: představovala stabilitu domu a řád dvora v čase, kdy se provinční velitelé často měnili v uzurpátory. Politická realita však byla tvrdá a pod povrchem narůstaly konflikty mezi armádou, dvorem a regionálními elitami.
Roku 249 byl Filip Arab poražen a zabit v boji s Deciem a krátce poté zahynul i jejich syn Filip II. Tím se dynastický projekt zhroutil během několika měsíců a Otaciliina další existence se vytrácí z jistých zpráv. Prameny se shodují hlavně v tom, že po roce 249 již nevystupuje ve veřejné roli a její osud zůstává nejasný, což je pro období krize třetího století typické. Její jméno tak zůstává spojeno s krátkou érou, v níž se císařská rodina pokoušela opřít legitimitu o tradici i dynastii uprostřed rychle se měnícího světa.
