Mince Marcie Otaciliy Severy
Mince Marcie Otacilie Severy odkazují na římskou císařovnu Otacilii Severu († po roce 249), manželku císaře Filipa Araba. Jako augusta vystupovala v letech 244–249 a její jméno je spojeno s krátkou, ale výraznou epizodou římských dějin uprostřed krize 3. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Mince Marcie Otacilie Severy připomínají císařovnu Otacilii Severu († po roce 249), manželku císaře Marka Julia Filipa zvaného Filip Arab. Pocházela z významného římského prostředí a po Filipově nástupu na trůn roku 244 získala titul augusta, čímž se stala oficiální hlavou císařské rodiny. Její veřejná role byla součástí dynastické legitimace v době, kdy se císaři střídali rychle a opírali se hlavně o podporu armády.
V rámci rodinné politiky byla Otacilia Severa prezentována především jako matka následníka, protože jejich syn Filip II. byl povýšen a vystupoval po boku otce jako mladý spoluvladař. Severovské a antoninovské vzory dvorské reprezentace zde sloužily k vytvoření dojmu kontinuity, přestože šlo o režim relativně krátkého trvání. V pozadí stály i vnější hrozby a napětí na hranicích, které určovaly atmosféru říše ve 40. letech 3. století.
Za Filipovy vlády se konaly velké oslavy tisícího výročí založení Říma roku 248, které měly posílit autoritu panovníka a zdůraznit tradici města. V takových okamžicích měla císařovna významnou symbolickou funkci: představovala stabilitu domu a řád dvora v čase, kdy se provinční velitelé často měnili v uzurpátory. Politická realita však byla tvrdá a pod povrchem narůstaly konflikty mezi armádou, dvorem a regionálními elitami.
Roku 249 byl Filip Arab poražen a zabit v boji s Deciem a krátce poté zahynul i jejich syn Filip II. Tím se dynastický projekt zhroutil během několika měsíců a Otaciliina další existence se vytrácí z jistých zpráv. Prameny se shodují hlavně v tom, že po roce 249 již nevystupuje ve veřejné roli a její osud zůstává nejasný, což je pro období krize třetího století typické. Její jméno tak zůstává spojeno s krátkou érou, v níž se císařská rodina pokoušela opřít legitimitu o tradici i dynastii uprostřed rychle se měnícího světa.
