Mince Margarethy Rakouské
Margareta Rakouská byla manželkou saského kurfiřta Fridricha II. Míného, jako kurfiřtská kněžna v letech 1431-1464 ovlivňovala dvorskou kulturu a dynastickou politiku. Její zobrazení na pamětních medailích a vzácných ražbách dokumentuje postavení kurfiřtských manželek v pozdním středověku. Pro sběratele představují tyto numismatické památky raritu s významnou genealogickou hodnotou.
Výpis produktů
Stříbrný 1gulden z roku 1842, ražený za vlády velkovévody Leopolda I. Bádenského, představuje elegantní ražbu období Německého spolku. Tento gulden patří mezi klasické mince 19....
Stříbrná mince o hodnotě 3 marky z roku 1924, ražená v Berlíně, je jednou z prvních emisí nové měny Výmarské republiky po období hyperinflace. Symbolizuje hospodářskou...
Vzácný ročník 50haléře z roku 1927 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1678, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1681, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 6krejcar z roku 1670, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1672, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1674, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 15krejcar z roku 1750, ražený v Kremnici za vlády císaře Františka I. Lotrinského, představuje ukázku pozdně barokního mincovnictví habsburské monarchie. Patří k...
Margareta Rakouská (1416-1486), dcera rakouského vévody Arnošta Železného, se roku 1431 provdala za saského kurfiřta Fridricha II. Mírného, čímž spojila Wettiny s habsburským rodem. Jako saská kurfiřtská kněžna po více než tři desetiletí ovlivňovala politiku jednoho z nejmocnějších říšských kurfiřtství. Její numismatický odkaz je vzácný, ale významný pro pochopení role aristokratických žen v pozdně středověkém mincovnictví.
Přímé mincovní ražby s portrétem Margarety jsou extrémně vzácné. Středověké konvence omezovaly zobrazování žen na mincích především na světice nebo alegorie. Kurfiřtské manželky se objevovaly pouze výjimečně, obvykle na pamětních ražbách k významným událostem. Dokumenty saských mincoven zmiňují plánované ražby s jejím portrétem, které však nebyly realizovány.
Svatební medaile z roku 1431 představuje numismatickou raritu. Stříbrná ražba zobrazuje erby Rakouska a Saska spojené manželským uzlem, symbolizujíce dynastickou alianci. Lateinské nápisy zdůrazňují božské požehnání svazku. Gotická ornamentika rámující erby dokumentuje umělecký styl éry.
Pečetě a buly nesou její oficiální zobrazení. Kurfiřtská pečeť zobrazuje Margaretu v dlouhém plášti s korunou, držící žezlo a říšské jablko. Tyto kvazi-numismatické objekty poskytují představu o její ikonografii, která mohla být použita na mincích. Heraldické symboly kombinují rakouského lva se saskými pruhy.
Věnné groše představují nepřímou numismatickou stopu. Některé saské groše ražené z výnosů jejího věnného panství nesou speciální značky. Města Weissenfels a Sangerhausen, která tvořila její věno, razila lokální mince pod její patronací. Tyto ražby dokumentují ekonomickou autonomii kurfiřtských manželek.
Margareta přežila manžela o 22 let. Vdovské období 1464-1486 přineslo větší autonomii, ale žádné vlastní mincovní ražby. Jako vdova-matka ovlivňovala vládu svých synů Arnošta a Albrechta, kteří rozdělili Sasko roku 1485. Její diplomatická role při dělení se nepromítla do numismatiky.
Rodová politika ovlivnila saské mincovnictví nepřímo. Habsburské spojení přineslo Sasku prestiž a posílilo pozici v říšské politice. Její syn Albrecht založil albertinskou linii, která později získala kurfiřtskou hodnost. Vnuk Jindřich Pobožný zavedl reformaci v albertinském Sasku.
Historický kontext vysvětluje absenci mincovních portrétů. Pozdní středověk ještě neznál renesanční tradici portrétních mincí. Ženy se objevovaly především na soukromých medailích nebo pečetích. Veřejná reprezentace zůstávala doménou mužských vládců.
Pro současné sběratele představuje Margareta Rakouská výzvu. Numismatická hodnota souvisejících objektů spočívá v jejich raritě a historickém významu pro pochopení dynastických vztahů, které formovaly politickou mapu Svaté říše římské, přičemž absence přímých mincovních ražeb paradoxně zvyšuje hodnotu jakýchkoli souvisejících numismatických památek.
