Mince Margarethy Rakouské
Mince Markéty Habsburské odkazují na Markétu Habsburskou (1416–1486), saskou kurfiřtku a sestru císaře Fridricha III. Pocházela z habsburského rodu a sňatkem s kurfiřtem Fridrichem II. Saským propojila Habsburky s dynastií Wettinů v první polovině 15. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Mince Markéty Habsburské připomínají Markétu Habsburskou (1416–1486), saskou kurfiřtku z habsburské dynastie a sestru císaře Fridricha III. Narodila se v Innsbrucku jako nejstarší dcera rakouského vévody Arnošta a Cymburgy Mazovské. Už její původ ji stavěl do středu říšské politiky, v níž sňatky sloužily jako nástroj spojenectví mezi předními rody střední Evropy.
Po několikaletém zasnoubení byla roku 1431 provdána za saského kurfiřta Fridricha II. Saského, čímž se Habsburkové úžeji propojili s Wettiny, kteří patřili k nejmocnějším knížatům Říše. Markéta se jako kurfiřtka podílela na reprezentaci dvora a na upevňování dynastického postavení v době, kdy se v německých zemích proměňovala rovnováha mezi knížaty, říšskými městy a císařskou autoritou. Manželství trvalo až do Fridrichovy smrti roku 1464 a bylo považováno za mimořádně významné právě svými následky pro budoucí dějiny Saska.
Z tohoto svazku vzešlo osm dětí, z nichž dvě synové se dožili dospělosti a stali se klíčovými pokračovateli rodu. Právě jejich linie později vytvořily ernestinskou a albertinskou větev Wettinů, které zásadně ovlivnily politickou mapu středního Německa v dalších staletích. Markétiny dcery byly využity v dynastických sňatcích a církevních kariérách, čímž rodové vazby dále propojovaly Sasko s Bavorskem i s braniborským prostředím.
Markéta zemřela 12. února 1486 v Altenburgu a byla pohřbena na zámku Altenburg. Její život dobře ukazuje roli knížecích manželek pozdního středověku: nebyly jen doprovodem vladaře, ale také nositelkami prestiže, rodových aliancí a především dynastické kontinuity. V jejím případě se spojení Habsburků a Wettinů promítlo do následnictví, které určovalo saské dějiny ještě dlouho po jejím odchodu.
