Mince Matyáše II. Habsburského
Mince Matyáše II. Habsburského připomínají období napětí i proměn na prahu třicetileté války. Ražby českého krále a císaře z let 1611–1619 zaujmou sběratele habsburskou ikonografií, vazbou na české země i významem pozdně renesančního mincovnictví.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Matyáše II. z počátku 17. století představuje vrcholnou ukázku uherské mincovní produkce. Vznikl v období politického napětí i konsolidace moci Habsburků a dodnes...
Ovládací prvky výpisu
Mince Matyáše II. Habsburského patří k vyhledávaným dokladům pozdně renesančního mincovnictví ve střední Evropě. Připomínají vládu panovníka, který stanul v čele habsburské monarchie v době rostoucího politického i náboženského napětí a jehož ražby nesou výraznou panovnickou reprezentaci i dobový smysl pro řád a autoritu.
Matyáš II. Habsburský se narodil roku 1557 ve Vídni a zemřel tam roku 1619. Byl synem císaře Maxmiliána II. a postupně získal rozhodující postavení v habsburských zemích. Uherským králem se stal roku 1608, českým králem roku 1611 a římským císařem roku 1612, když vystřídal svého bratra Rudolfa II.
Právě vazba k českým zemím činí jeho mince zvlášť zajímavými i pro domácí sběratele. Matyáš převzal českou korunu v neklidném období, kdy se vyostřovaly spory mezi panovníkem a stavy a kdy doznívala slavná rudolfinská epocha spojená s Prahou. Jeho vláda předznamenala dramatické události, z nichž krátce po jeho smrti vzešlo české stavovské povstání i širší evropský konflikt.
Na mincích Matyáše II. se odráží důraz na legitimitu habsburské moci, dynastickou kontinuitu i reprezentativní podobu panovníka. Sběratelsky působivé jsou jak větší stříbrné ražby, tak drobnější nominály, které dokumentují každodenní peněžní oběh i úroveň mincovní tvorby počátku 17. století. Cenné jsou také jako svědectví doby, kdy se české země nacházely v těsném spojení s děním celé říše.
V numismatické sbírce mají mince Matyáše II. Habsburského pevné místo díky spojení českých dějin, habsburské tradice a výrazného historického zlomu. Oslovují zájemce o panovnické portréty, raně novověké peníze i období, v němž se rozhodovalo o dalším směřování střední Evropy.





