Mince Maximiana Herculia
Mince Maximiana Herculia patří k výrazným ražbám pozdního římského císařství a vznikaly v době vlády císaře Maximiana Herculia v letech 286 až 305. Sběratele přitahují portrétem, vojenskou symbolikou i vazbou na vznik tetrarchie, která zásadně proměnila správu římské říše.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár typu OAP byl ražen za vlády císaře Oty III. na přelomu 10. a 11. století v saské mincovně Goslar. Tento typ patří mezi typické emise otonského mincovnictví a...
Stříbrný denár typu OAP byl ražen za vlády císaře Oty III. na přelomu 10. a 11. století v saské mincovně Goslar. Tento typ patří mezi významné mince otonského období a jeho...
Stříbrný denár typu OAP byl ražen za vlády císaře Oty III. na přelomu 10. a 11. století v saském Goslaru. Tento typ patří mezi významné mince otonského období a je...
Stříbrný denár císaře Oty III. byl ražen na konci 10. století v Mohuči, jednom z nejvýznamnějších duchovních a politických center Svaté říše římské. Mohučské arcibiskupství...
Stříbrný denár císaře Oty III. byl ražen na konci 10. století v Kolíně nad Rýnem, jednom z nejvýznamnějších mincovních center Svaté říše římské. Tyto drobné stříbrné mince...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda III. byl ražen roku 1637 ve vídeňské mincovně na počátku jeho vlády. Tento drobný nominál navazoval na mincovní systém zavedený za jeho...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen roku 1632 ve vídeňské mincovně v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v pražské mincovně roku 1635 v období třicetileté války. Tento drobnější nominál sloužil především pro každodenní obchodní...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. pochází z období třicetileté války, kdy byly v českých zemích raženy drobné nominály určené především pro běžný peněžní oběh. Tento typ...
Stříbrný denár císařovny Julie Domny patří mezi typické ražby období dynastie Severovců. Manželka císaře Septimia Severa patřila k nejvlivnějším ženám římské říše a její portrét...
Antoninián uzurpátora Postuma patří mezi typické mince tzv. galského císařství ve 3. století. Ražby tohoto panovníka vznikaly především v mincovnách na území dnešní Francie a...
Provincionální tetradrachma císaře Traiana Decia z mincovny Antiochie představuje typickou ražbu východních provincií římské říše poloviny 3. století. Tyto velké mince z bilonu...
Mince Maximiana Herculia připomínají dobu, kdy se římská říše na sklonku 3. století snažila překonat hlubokou politickou i vojenskou krizi. Marcus Aurelius Valerius Maximianus, známý jako Maximianus Herculius, se narodil kolem roku 250 v okolí Sirmia a zemřel roku 310 v Massilii, dnešní Marseille. Patřil k nejbližším spolupracovníkům císaře Diokleciána a stal se jednou z klíčových postav nové císařské soustavy.
Roku 286 jej Dioklecián ustanovil spolucísařem pro západní část říše. Maximian přijal přízvisko Herculius, které jej symbolicky spojovalo s Héraklem jako vzorem síly, odvahy a ochrany řádu. Právě tato myšlenka se promítla i do mincovnictví, jež mělo ukazovat panovníka jako energického obránce římského světa v době nepokojů na hranicích i uvnitř říše.
Na mincích Maximiana Herculia se objevuje jeho portrét s císařskou titulaturou, zatímco rubní strany nesou motivy vítězství, věčnosti říše, věrnosti vojska nebo božské ochrany. Časté jsou také odkazy na Herkula, Jupitera a na ideu jednoty vládnoucího kolegia. Mince tak nebyly jen prostředkem směny, ale i promyšleným nástrojem císařské propagandy, který měl upevnit důvěru v nově uspořádanou moc.
Maximianovy ražby vznikaly v řadě významných mincoven, například v Trevíru, Aquileji, Římě či Kartágu, a dobře ukazují šíři římského hospodářského prostoru. Sběratelsky zajímavé jsou zlaté aurey, stříbrné a postříbřené antoniniány i pozdější bronzové nominály spojené s reformami konce 3. století. Právě na těchto mincích lze sledovat přechod od krizového období k pevněji organizované pozdně římské říši.
Pro evropské dějiny mají mince Maximiana Herculia mimořádný význam, protože zachycují vznik tetrarchie, tedy systému více císařů, který měl zajistit lepší správu rozsáhlého impéria. Jsou svědectvím doby, kdy se římský stát měnil v pozdně antickou velmoc s novou dvorskou reprezentací i novým pojetím vlády. Pro numismatiky proto představují atraktivní spojení vojenských dějin, císařské symboliky a zásadního přelomu v dějinách antického Říma.
