Mince Maximiana Herculia
Mince Maximiana Herculia patří k výrazným ražbám pozdního římského císařství a vznikaly v době vlády císaře Maximiana Herculia v letech 286 až 305. Sběratele přitahují portrétem, vojenskou symbolikou i vazbou na vznik tetrarchie, která zásadně proměnila správu římské říše.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný křížový tolar z Rakouského Nizozemí představuje významnou oběžnou minci střední Evropy 18. století. Vznikal za vlády císaře Františka I. Štěpána Lotrinského a odráží...
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1823 ražený v Kremnici. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Vzácný 20haléř z roku 1925 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Pětihaléř z roku 1930 představuje drobnou oběžnou minci první Československé republiky s motivem Karlova mostu, symbolu historické kontinuity a kulturního dědictví nového státu...
Zlatý dukát Ferdinanda V. z roku 1844 ražený v Karlsburgu je symbolem habsburské moci a tradičního mincovního řemesla střední Evropy. Elegantní mince spojuje vysokou ryzost...
Speciální sada oběžných mincí České republiky z roku 2025 vydaná k 60. výročí Večerníčku. Atraktivní sběratelský komplet spojuje aktuální oběživo s pamětním žetonem a připomíná...
Oficiální sada oběžných mincí České republiky z roku 2008 vydaná k příležitosti Mistrovství Evropy ve fotbale. Atraktivní sběratelský komplet propojuje běžné oběživo s...
Oficiální sada oběžných mincí České republiky z roku 2010 doplněná tematickou medailí věnovanou Zlínskému kraji. Atraktivní sběratelský komplet propojuje každodenní měnu s...
Mince Maximiana Herculia připomínají dobu, kdy se římská říše na sklonku 3. století snažila překonat hlubokou politickou i vojenskou krizi. Marcus Aurelius Valerius Maximianus, známý jako Maximianus Herculius, se narodil kolem roku 250 v okolí Sirmia a zemřel roku 310 v Massilii, dnešní Marseille. Patřil k nejbližším spolupracovníkům císaře Diokleciána a stal se jednou z klíčových postav nové císařské soustavy.
Roku 286 jej Dioklecián ustanovil spolucísařem pro západní část říše. Maximian přijal přízvisko Herculius, které jej symbolicky spojovalo s Héraklem jako vzorem síly, odvahy a ochrany řádu. Právě tato myšlenka se promítla i do mincovnictví, jež mělo ukazovat panovníka jako energického obránce římského světa v době nepokojů na hranicích i uvnitř říše.
Na mincích Maximiana Herculia se objevuje jeho portrét s císařskou titulaturou, zatímco rubní strany nesou motivy vítězství, věčnosti říše, věrnosti vojska nebo božské ochrany. Časté jsou také odkazy na Herkula, Jupitera a na ideu jednoty vládnoucího kolegia. Mince tak nebyly jen prostředkem směny, ale i promyšleným nástrojem císařské propagandy, který měl upevnit důvěru v nově uspořádanou moc.
Maximianovy ražby vznikaly v řadě významných mincoven, například v Trevíru, Aquileji, Římě či Kartágu, a dobře ukazují šíři římského hospodářského prostoru. Sběratelsky zajímavé jsou zlaté aurey, stříbrné a postříbřené antoniniány i pozdější bronzové nominály spojené s reformami konce 3. století. Právě na těchto mincích lze sledovat přechod od krizového období k pevněji organizované pozdně římské říši.
Pro evropské dějiny mají mince Maximiana Herculia mimořádný význam, protože zachycují vznik tetrarchie, tedy systému více císařů, který měl zajistit lepší správu rozsáhlého impéria. Jsou svědectvím doby, kdy se římský stát měnil v pozdně antickou velmoc s novou dvorskou reprezentací i novým pojetím vlády. Pro numismatiky proto představují atraktivní spojení vojenských dějin, císařské symboliky a zásadního přelomu v dějinách antického Říma.
