Mince Maxmiliána III. Josefa
Mince Maxmiliána III. Josefa se vztahují k bavorskému kurfiřtovi (1727–1777), který vládl v letech 1745–1777 a patřil k osvícensky laděným Wittelsbachům. Jeho éru určovala poválečná obnova země, spory o dědictví i proměny politiky ve Svaté říši římské.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince o hodnotě 10 krejcarů z roku 1775, ražená v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Drobný, avšak historicky významný...
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1768, ražená v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1774, ražená v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1767, ražená v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1771, ražená v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1767, ražená v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1776, ražená v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrný tolar z roku 1775 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1771 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1771 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1758, známý jako „Wappentaler“, ražený za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reverz zdobí velký rodový erb Wittelsbachů, averz nese portrét...
Ovládací prvky výpisu
Mince Maxmiliána III. Josefa připomínají kurfiřta Maxmiliána III. Josefa (1727–1777), syna císaře Karla VII. a Marie Amálie Rakouské, posledního mužského představitele bavorské větve Wittelsbachů. Na trůn nastoupil roku 1745 uprostřed války o rakouské dědictví, kdy Bavorsko neslo následky otcovy imperiální politiky. Už na počátku vlády musel hledat cestu, jak zemi stabilizovat a vrátit jí ztracený vliv.
Zásadním krokem se stala dohoda uzavřená roku 1745, jež mu zajistila obnovu postavení a území výměnou za uznání pragmatické sankce a zřeknutí se snah o císařskou korunu. Tím Bavorsko vstoupilo do delšího období klidu, v němž se panovník soustředil na správu, hospodářství a kultivaci dvorské reprezentace v Mnichově. V rámci Svaté říše římské vystupoval spíše jako vyvažující hráč, než jako uchazeč o mocenské prvenství.
Jeho vláda je často spojována s osvícenskými impulzy, které se promítaly do podpory vzdělání a věd. Roku 1759 založil Bavorskou akademii věd a humanitních oborů, čímž podpořil institucionální zázemí pro učenost v zemi. Do jeho doby spadá i rok 1773, kdy bylo v Bavorsku zasaženo postavení jezuitů v návaznosti na širší evropské dění, což odráželo napětí mezi tradiční církevní strukturou a modernizující státní správou.
Maxmilián III. Josef zemřel na konci roku 1777 bez potomků, a tím se otevřela otázka bavorského dědictví. Nástupnictví přešlo na falckou větev rodu, avšak dynastický přechod vyvolal mezinárodní krizi, která brzy přerostla ve válku o bavorské dědictví. Jeho život tak uzavírá jednu dynastickou epochu a zároveň předznamenává nové rozložení sil ve střední Evropě pozdního 18. století.
