Mince Napoleona III.

Napoleon III., vlastním jménem Charles Louis Napoléon Bonaparte, byl synovcem slavného vojevůdce Napoleona I. Po revoluci roku 1848 byl zvolen prvním prezidentem Druhé francouzské republiky. Když mu ústava bránila ve znovuzvolení, provedl 2. prosince 1851 státní převrat a o rok později se nechal prohlásit císařem. Přijal jméno Napoleon III., neboť titul Napoleona II. náležel předčasně zesnulému synovi jeho strýce.

Druhé císařství bylo obdobím hospodářského rozmachu a velkorysých projektů. Baron Haussmann přestavěl Paříž do podoby moderní metropole se širokými bulváry, vznikla rozsáhlá železniční síť a Francie se podílela na vybudování Suezského průplavu. V zahraniční politice vedl Napoleon úspěšnou krymskou válku a podporoval sjednocení Itálie, avšak mexická expedice skončila fiaskem a rostoucí moc Pruska se ukázala jako osudná.

Z numismatického hlediska pokračoval Napoleon III. v tradici svého strýce. Razil zlaté mince v hodnotách 5, 10, 20, 50 a 100 franků, přičemž stofrank představuje nejtěžší moderní francouzskou zlatou minci. Stříbrné pětifranky o hmotnosti 25 gramů patří dodnes mezi vyhledávané sběratelské kousky. Zajímavé je sledovat vývoj císařova portrétu – rané ražby zobrazují panovníka s holou hlavou (tête nue), zatímco od roku 1861 nese vavřínový věnec (tête laurée) po vzoru římských imperátorů.

Císařství skončilo katastrofou u Sedanu v září 1870, kdy Napoleon kapituloval i se stotisícovou armádou před pruským vojskem. O dva dny později byla v Paříži vyhlášena Třetí republika. Císař odešel do britského exilu, kde roku 1873 zemřel. Jeho mince dnes nabízejí sběratelům i investorům atraktivní spojení historické hodnoty, kvalitní ražby a dostupnosti široké škály nominálů.