Mince ze zbytku Evropy
Mince ostatních evropských zemí odhalují rozmanité dějiny kontinentu. Od španělských reálů po italské liryt – každá země přináší jedinečný přístup k symbolice, tradici a umění v mincovnictví.
Stříbrná mince o nominální hodnotě 5 Shillings, vyražená v roce 1958 v Jihoafrické unii s portrétem královny Alžběty II. na averzu a motivem antilopy skákavky (springbok) na...
Stříbrná mince 5 latů z roku 1931 představuje jeden z nejsilnějších symbolů nezávislé Lotyšské republiky, s alegorií národa a státním znakem. Patří k nejznámějším a...
Stříbrná pamětní mince 5 leva z roku 1970 připomíná 120. výročí narození spisovatele Ivana Vazova, významné osobnosti bulharské literatury a národní identity.
Stříbrná mince 50 dinárů z roku 1932 s portrétem krále Alexandra I. a dvouhlavým orlem – výrazný symbol královské Jugoslávie před druhou světovou válkou.
Stříbrná mince 5 zlotých z roku 1934 s portrétem Józefa Piłsudského, vůdčí osobnosti nezávislého Polska, a orlicí – tradičním národním symbolem.
Stříbrná mince 50 dinárů z roku 1938 s portrétem mladého krále Petra II. a státním znakem Jugoslávie, ražená krátce před druhou světovou válkou.
Tato mince z roku 1836 byla vydána za vlády Mikuláše I., cara Ruského impéria a zároveň krále Polského. Reprezentuje dvojitou měnovou soustavu tehdejšího Kongresového Polska –...
Tato stříbrná mince o nominální hodnotě ¾ rublu / 5 zlotých z roku 1839 byla ražena za vlády cara Mikuláše I., který vládl také jako král Polský v rámci tzv. Kongresového...
Stříbrná pamětní mince Maďarska připomíná Ference Deáka – státníka, který se zasloužil o rakousko-uherské vyrovnání a modernizaci země.
Stříbrná pamětní mince Nizozemska připomíná historické rozšíření Evropské unie v roce 2004 a nese moderní portrét královny Beatrix. v
Stříbrná pamětní mince Maďarské lidové republiky připomíná Mistrovství světa ve fotbale 1982 a spojuje sportovní motiv s tehdejší státní symbolikou.
Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1595 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.
Ostatní evropské země představují pestrou škálu mincovní produkce napříč celým kontinentem – od Pyrenejského poloostrova po Skandinávii, od Pobaltí po Balkán. Mince těchto států ukazují, jak se jednotlivé národy vyrovnávaly s dějinami, měnovými reformami, válkami i kulturními proudy. Sbírání evropských mincí mimo tradiční střední Evropu tak nabízí nové úhly pohledu na historii i estetiku.
Ve Francii se od středověku razily slavné livry, écu a franky, přičemž mince revolučního i císařského období (zejména za Napoleona) patří ke sběratelsky nejatraktivnějším. Ve Španělsku dominovaly reály a escuda, které měly zásadní vliv i na mimoevropské kolonie. Itálie přinesla elegantní ražby městských států (např. Benátky), jednotného království i pozdější republiky.
Severské země jako Švédsko, Dánsko a Norsko jsou známé stabilní mincovní tradicí a kvalitním rytím, zatímco země Balkánu a východní Evropy (např. Maďarsko, Rumunsko nebo Srbsko) nabízejí bohatou směsici vlivů z římské, byzantské, osmanské i rakouské sféry. Každá mince tak nese historickou paměť a regionální identitu.
Po roce 2002 mnohé z těchto států přešly na euro, přičemž si zachovaly vlastní národní stranu mincí. Dnes vydávají i atraktivní pamětní a sběratelské edice, které reflektují kulturní dědictví, významné osobnosti a architektonické památky.
Kategorie „Ostatní evropské země“ je ideální pro ty, kteří chtějí rozšířit sbírku o méně obvyklé, ale historicky a výtvarně hodnotné mince z celého kontinentu.
