Mince ze zbytku Evropy
Mince ostatních evropských zemí odhalují rozmanité dějiny kontinentu. Od španělských reálů po italské liryt – každá země přináší jedinečný přístup k symbolice, tradici a umění v mincovnictví.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná italská pětifranková mince z roku 1876 představuje klasickou ukázku numismatiky období sjednocené Itálie a patří mezi nejvyhledávanější ražby panovníka Vittoria...
Pětšilingová stříbrná pamětní mince z roku 1960 připomíná padesáté výročí vzniku Jihoafrické unie a patří k nejatraktivnějším ražbám pozdního období vlády královny Alžběty II.
Stříbrná mince z roku 1935 s portrétem Józefa Piłsudského připomíná významného vojevůdce a státníka, který formoval moderní Polsko.
Stříbrná pětilei z roku 1883 patří k nejcharakterističtějším ražbám raného rumunského království. Nese portrét krále Carola I., pod jehož vládou se země výrazně modernizovala a...
Stříbrný escudo z roku 1868 pochází z dramatického závěru vlády královny Isabely II. a představuje období politických otřesů, které vyústily v její svržení. Certifikace AU...
Stříbrná desetizlotka z roku 1936 s portrétem Józefa Piłsudského patří k nejvýznamnějším meziválečným ražbám Polska a představuje silný symbol druhé republiky i jejích...
Ostatní evropské země představují pestrou škálu mincovní produkce napříč celým kontinentem – od Pyrenejského poloostrova po Skandinávii, od Pobaltí po Balkán. Mince těchto států ukazují, jak se jednotlivé národy vyrovnávaly s dějinami, měnovými reformami, válkami i kulturními proudy. Sbírání evropských mincí mimo tradiční střední Evropu tak nabízí nové úhly pohledu na historii i estetiku.
Ve Francii se od středověku razily slavné livry, écu a franky, přičemž mince revolučního i císařského období (zejména za Napoleona) patří ke sběratelsky nejatraktivnějším. Ve Španělsku dominovaly reály a escuda, které měly zásadní vliv i na mimoevropské kolonie. Itálie přinesla elegantní ražby městských států (např. Benátky), jednotného království i pozdější republiky.
Severské země jako Švédsko, Dánsko a Norsko jsou známé stabilní mincovní tradicí a kvalitním rytím, zatímco země Balkánu a východní Evropy (např. Maďarsko, Rumunsko nebo Srbsko) nabízejí bohatou směsici vlivů z římské, byzantské, osmanské i rakouské sféry. Každá mince tak nese historickou paměť a regionální identitu.
Po roce 2002 mnohé z těchto států přešly na euro, přičemž si zachovaly vlastní národní stranu mincí. Dnes vydávají i atraktivní pamětní a sběratelské edice, které reflektují kulturní dědictví, významné osobnosti a architektonické památky.
Kategorie „Ostatní evropské země“ je ideální pro ty, kteří chtějí rozšířit sbírku o méně obvyklé, ale historicky a výtvarně hodnotné mince z celého kontinentu.




