Mince Oty I. Bavorského
Mince Oty I. Bavorského připomínají bavorského krále (1848–1916), který formálně vládl v letech 1886–1913, ale kvůli těžké duševní nemoci nikdy skutečně nepanoval. Bavorsko tehdy řídili regenti a monarchie se blížila závěru své éry.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Oty I. Bavorského se vážou ke králi Otovi I. Bavorskému (1848–1916), příslušníku rodu Wittelsbachů a mladšímu bratru Ludvíka II. Po sesazení Ludvíka II. v červnu 1886 přešla koruna na Otu, jenže panovník nebyl kvůli dlouhodobé duševní chorobě schopen vlády. Už od mládí se potýkal se zhoršujícím se zdravotním stavem, a proto byl z veřejného života prakticky stažen do izolace.
Skutečnou moc v království převzal regent, princ Luitpold, který zastupoval krále od roku 1886. Bavorsko v té době zůstávalo královstvím v rámci Německého císařství, s vlastními tradicemi i silným zemským patriotismem, avšak s omezeným prostorem pro samostatnou politiku. Luitpoldova dlouhá regentská správa se stala charakteristickým rysem celé epochy, kdy jméno krále stálo v čele státu, ale rozhodování probíhalo jinde.
Po Luitpoldově smrti roku 1912 nastoupil jako regent jeho syn Ludvík, jenž čelil otázce, jak právně i politicky uzavřít dlouhé období formální vlády nepanujícího krále. V roce 1913 byl Ota na základě změny právního rámce sesazen a Ludvík se stal králem Ludvíkem III. Tento krok ukončil zvláštní situaci „panovníka bez vlády“, která se v evropských monarchiích vyskytovala jen výjimečně a v Bavorsku trvala téměř tři desetiletí.
Ota zůstal až do konce života v ústraní, spojený především se zámkem Fürstenried u Mnichova, kde žil pod dohledem dvora. Zemřel roku 1916, tedy ještě před pádem monarchií, které přinesl závěr první světové války. Jeho příběh je tak především kapitolou o regentské vládě, proměně politických poměrů v pozdním 19. století a o tom, jak dynastie Wittelsbachů vstupovala do poslední fáze své bavorské éry.
