Mince Oty I. Sličného
Mince Oty I. Sličného představují vzácné numismatické památky z doby vlády tohoto moravského markraběte mezi lety 1061 až 1087. Mladší bratr českého krále Vratislava II. razil vlastní denáry na Moravě, což dokládá značnou autonomii moravského údělného knížectví. Jeho ražby s vyobrazením panovníka a sakrálními motivy patří mezi nejstarší moravské mince a jsou výjimečně vzácné.
Výpis produktů
Vzácný denár Oty I. Sličného, olomouckého údělného knížete z rodu Přemyslovců. Mince ražená v Olomouci představuje významný doklad moravského mincovnictví a posílení regionální...
Ovládací prvky výpisu
Mince Oty I. Sličného patří mezi nejvzácnější památky moravského středověkého mincovnictví z druhé poloviny 11. století. Ota, mladší bratr českého knížete a později krále Vratislava II., vládl jako moravský údělný kníže v letech 1061 až 1087. Jeho přízvisko Sličný získal podle kronikářských zpráv pro svou výjimečnou krásu a ušlechtilé vystupování. Denáry ražené za jeho vlády dokumentují významnou autonomii moravského knížectví v rámci přemyslovského státu.
Na Otových mincích nacházíme specifickou ikonografii kombinující přemyslovskou tradici s moravskými prvky. Lícní strana zobrazuje postavu knížete s vladařskými atributy, často držícího kopí nebo žezlo. Nápisy obsahují varianty jména OTO DVX nebo OTO MARCHIO. Rubová strana představuje sakrální motivy, nejčastěji kříž, někdy doplněný o stylizované architektonické prvky připomínající moravské kostely či hradby.
Otova měnová politika odrážela ekonomický význam Moravy jako tranzitní země na obchodních cestách mezi západní Evropou a východem. Jeho denáry byly raženy pravděpodobně v Olomouci, která se za jeho vlády stala významným hospodářským centrem. Kvalita těchto mincí byla srovnatelná s pražskými ražbami, což svědčí o vyspělosti moravského mincovnictví. Archeologické nálezy dokládají oběh těchto mincí především na Moravě, ale objevují se i v Čechách a sousedních zemích.
Pro sběratele jsou Otovy mince особenně cenné díky své vzácnosti a historickému významu. Dokumentují období, kdy Morava fungovala jako relativně samostatný státní útvar v rámci přemyslovské monarchie. Některé varianty ražeb mohou odrážet Otovy politické ambice a jeho občasné konflikty s bratrem Vratislavem II. o vliv v přemyslovském státě. Ikonografické detaily na některých denárech naznačují Otovy kontakty s uherským a polským dvorem.
Mince Oty I. Sličného mají zásadní význam pro poznání moravských dějin 11. století a fungování údělného systému v raně středověkých Čechách. Jeho ražby dokládají, že moravská knížata disponovala značnými pravomocemi včetně mincovního regálu. Pro numismatiky představují tyto denáry výjimečné sběratelské kusy, které jsou vzácnější než soudobé české ražby a patří mezi nejcennější památky moravského mincovnictví vůbec.
