Mince Oty I. Sličného
Mince Oty I. Sličného připomínají moravského údělného knížete z rodu Přemyslovců, který vládl na Olomoucku v letech 1061–1087 a krátce držel i znojemský úděl (1055–1056). Jeho doba navazuje na dělení Moravy po smrti Břetislava I. a na mocenské spory mezi bratry.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Ota I. Sličný (1045–1087) patřil k nejmladším synům Břetislava I. a Jitky ze Schweinfurtu a jeho život je úzce spojen s formováním moravských údělů v 11. století. Po otcově smrti se Morava rozdělila mezi bratry a Ota se v prvních letech ocitl ve stínu sporů se Spytihněvem II., kdy pobýval u pražského dvora. Teprve po změně poměrů roku 1061 získal olomoucký úděl, s nímž je spojována většina jeho vlády.
Ve vztahu k Vratislavovi II. vystupoval Ota jako součást „mladší“ přemyslovské opozice, která hájila své postavení vůči snahám o centralizaci moci. Jako výraz zemské svébytnosti je připomínáno, že na Moravě prosazoval vlastní panovnickou reprezentaci a razil denáry, čímž se hlásil k právům údělného knížete. Roku 1063 se podílel na založení olomouckého biskupství a posiloval význam Olomouce jako správního a církevního centra.
Výraznou roli v jeho politických vazbách sehrál sňatek s uherskou princeznou Eufemií (1063), který propojil Moravu s dynastickými vztahy v Uhrách. Ota se angažoval i za hranicemi: kroniky jej zmiňují jako podporovatele Gejzy I. v boji o uherský trůn roku 1074. V domácím prostředí pak spolu s Eufemií roku 1078 založil klášter Hradisko u Olomouce, pozdější místo jejich pohřbu.
Vojensky se Ota připomíná účastí po boku Vratislava II. v bitvě u Mailbergu 12. května 1082, kde vedl část českého vojska proti rakouskému vévodovi Leopoldovi. Zemřel 9. června 1087 v poměrně mladém věku a vláda na Olomoucku se následně dostala do rukou Vratislava II., který ji svěřil svému synovi. Ota tak zůstává jednou z klíčových postav moravské politiky 11. století, kdy se vymezovaly vztahy mezi Prahou a údělnými knížaty.
