Mince Oty I. Sličného
Mince Oty I. Sličného připomínají moravského údělného knížete z rodu Přemyslovců, který vládl na Olomoucku v letech 1061–1087 a krátce držel i znojemský úděl (1055–1056). Jeho doba navazuje na dělení Moravy po smrti Břetislava I. a na mocenské spory mezi bratry.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Ota I. Sličný (1045–1087) patřil k nejmladším synům Břetislava I. a Jitky ze Schweinfurtu a jeho život je úzce spojen s formováním moravských údělů v 11. století. Po otcově smrti se Morava rozdělila mezi bratry a Ota se v prvních letech ocitl ve stínu sporů se Spytihněvem II., kdy pobýval u pražského dvora. Teprve po změně poměrů roku 1061 získal olomoucký úděl, s nímž je spojována většina jeho vlády.
Ve vztahu k Vratislavovi II. vystupoval Ota jako součást „mladší“ přemyslovské opozice, která hájila své postavení vůči snahám o centralizaci moci. Jako výraz zemské svébytnosti je připomínáno, že na Moravě prosazoval vlastní panovnickou reprezentaci a razil denáry, čímž se hlásil k právům údělného knížete. Roku 1063 se podílel na založení olomouckého biskupství a posiloval význam Olomouce jako správního a církevního centra.
Výraznou roli v jeho politických vazbách sehrál sňatek s uherskou princeznou Eufemií (1063), který propojil Moravu s dynastickými vztahy v Uhrách. Ota se angažoval i za hranicemi: kroniky jej zmiňují jako podporovatele Gejzy I. v boji o uherský trůn roku 1074. V domácím prostředí pak spolu s Eufemií roku 1078 založil klášter Hradisko u Olomouce, pozdější místo jejich pohřbu.
Vojensky se Ota připomíná účastí po boku Vratislava II. v bitvě u Mailbergu 12. května 1082, kde vedl část českého vojska proti rakouskému vévodovi Leopoldovi. Zemřel 9. června 1087 v poměrně mladém věku a vláda na Olomoucku se následně dostala do rukou Vratislava II., který ji svěřil svému synovi. Ota tak zůstává jednou z klíčových postav moravské politiky 11. století, kdy se vymezovaly vztahy mezi Prahou a údělnými knížaty.
