Mince Oty I. Sličného
Mince Oty I. Sličného představují vzácné numismatické památky z doby vlády tohoto moravského markraběte mezi lety 1061 až 1087. Mladší bratr českého krále Vratislava II. razil vlastní denáry na Moravě, což dokládá značnou autonomii moravského údělného knížectví. Jeho ražby s vyobrazením panovníka a sakrálními motivy patří mezi nejstarší moravské mince a jsou výjimečně vzácné.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár římskoněmeckého císaře Otty III. z přelomu 10. a 11. století náleží k vzácnějším emisím typu „AMEN“. Výrazná symbolika a křesťanská legenda odrážejí ideový...
Stříbrný denár moravského údělného knížete Lutolda, ražený ve Znojmě na přelomu 11. a 12. století. Mince je významným dokladem samostatné mincovní činnosti znojemského údělu a...
Raně středověký stříbrný denár moravského údělného knížete Vladislava I. z olomoucké mincovny. Mince je cenným svědectvím snah moravských Přemyslovců o zachování regionální...
Reprezentativní stříbrný tolar olomouckého biskupa Karla III. Lotrinského z roku 1706, ražený v kroměřížské mincovně. Vysoce kvalitní barokní ražba vynikající uměleckým...
Vzácný moravský denár údělného knížete Vladislava I. z Olomouce, ražený na počátku 12. století. Mince představuje významný doklad snahy moravských Přemyslovců o zachování...
Stříbrný denár císaře Antonina Pia z období vrcholné stability římské říše. Mince zdůrazňuje úctu k tradičním institucím a harmonii mezi císařem a senátem, což patřilo k hlavním...
Stříbrný denár císaře Marca Aurelia připomínající římské vítězství v arménské kampani proti Parthům. Mince nese silné politické poselství o obnově římské autority na východě...
Stříbrný antoninianus císaře Gordiana III. z období relativní stabilizace římské říše ve 3. století. Mince pochází z římské mincovny a představuje mladého panovníka v roli...
Stříbrný spolkový tolar Pruského království z roku 1866, známý jako „Siegestaler“, byl vydán na paměť pruského vítězství v rozhodujících konfliktech tohoto roku. Spojuje...
Stříbrný tolar Pruského království z roku 1846 je známý jako mansfeldský hornický tolar a připomíná dlouhou tradici těžby a hornictví v oblasti Mansfeldu. Emise spojuje měnovou...
Vítězný tolar z roku 1871 oslavuje triumf Pruska ve válce s Francií a vznik Německého císařství pod vládou císaře Viléma I. – silný symbol německého sjednocení.
Stříbrný korunovační tolar z roku 1861 vydaný u příležitosti korunovace Viléma I. a královny Augusty – ikonická pruská emise s bohatou symbolikou moci.
Mince Oty I. Sličného patří mezi nejvzácnější památky moravského středověkého mincovnictví z druhé poloviny 11. století. Ota, mladší bratr českého knížete a později krále Vratislava II., vládl jako moravský údělný kníže v letech 1061 až 1087. Jeho přízvisko Sličný získal podle kronikářských zpráv pro svou výjimečnou krásu a ušlechtilé vystupování. Denáry ražené za jeho vlády dokumentují významnou autonomii moravského knížectví v rámci přemyslovského státu.
Na Otových mincích nacházíme specifickou ikonografii kombinující přemyslovskou tradici s moravskými prvky. Lícní strana zobrazuje postavu knížete s vladařskými atributy, často držícího kopí nebo žezlo. Nápisy obsahují varianty jména OTO DVX nebo OTO MARCHIO. Rubová strana představuje sakrální motivy, nejčastěji kříž, někdy doplněný o stylizované architektonické prvky připomínající moravské kostely či hradby.
Otova měnová politika odrážela ekonomický význam Moravy jako tranzitní země na obchodních cestách mezi západní Evropou a východem. Jeho denáry byly raženy pravděpodobně v Olomouci, která se za jeho vlády stala významným hospodářským centrem. Kvalita těchto mincí byla srovnatelná s pražskými ražbami, což svědčí o vyspělosti moravského mincovnictví. Archeologické nálezy dokládají oběh těchto mincí především na Moravě, ale objevují se i v Čechách a sousedních zemích.
Pro sběratele jsou Otovy mince особenně cenné díky své vzácnosti a historickému významu. Dokumentují období, kdy Morava fungovala jako relativně samostatný státní útvar v rámci přemyslovské monarchie. Některé varianty ražeb mohou odrážet Otovy politické ambice a jeho občasné konflikty s bratrem Vratislavem II. o vliv v přemyslovském státě. Ikonografické detaily na některých denárech naznačují Otovy kontakty s uherským a polským dvorem.
Mince Oty I. Sličného mají zásadní význam pro poznání moravských dějin 11. století a fungování údělného systému v raně středověkých Čechách. Jeho ražby dokládají, že moravská knížata disponovala značnými pravomocemi včetně mincovního regálu. Pro numismatiky představují tyto denáry výjimečné sběratelské kusy, které jsou vzácnější než soudobé české ražby a patří mezi nejcennější památky moravského mincovnictví vůbec.




