Mince Péróze I.
Mince Péróze I. připomínají sasánovského „krále králů“ (459–484), syna Jazdkarta II., jehož vládu poznamenaly hladomor, boje na východní hranici a opakované střety s Hefthality. Jeho smrt v tažení roku 484 otřásla mocí říše v Chorásánu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sásánovská stříbrná drachma krále Peroze I. představuje výjimečný doklad perské státnosti a mincovního umění v období pozdní antiky, kdy se Írán stal jedním z hlavních soupeřů...
Ovládací prvky výpisu
Péróz I. († 484) byl sasánovský panovník, který vládl Persii jako „král králů“ v letech 459–484. Po smrti Jazdkarta II. se dostal do ostrého sporu se svým bratrem Hormizdem III. a po několikaletém zápasu převzal vládu. Nástup na trůn mu sice přinesl prestiž dynastie, zároveň však otevřel období, kdy musel teprve znovu upevnit autoritu v říši rozkročené mezi Kavkazem a Střední Asií.
Na západě čelil nepokojům v oblasti Kavkazu, kde se místní elity opakovaně bouřily proti perské správě a náboženskému tlaku. Výraznější těžiště jeho vlády se ale přesunulo na východ: Péróz se snažil obnovit kontrolu nad oblastmi za Íránskou vysočinou a zlomit moc soupeřů, kteří ohrožovali hranice v prostoru dnešního Afghánistánu a Střední Asie. Do této doby spadá i střet s Kidarity a následné soupeření s jejich nástupci, Hefthality, kteří se stali nejnebezpečnější silou na východní hranici.
Vnitřní situaci zhoršila dlouhá, tradicí připomínaná sedmiletá neúroda a hladomor, který zasáhl hospodářství i schopnost státu financovat armádu. Přesto se Péróz opakovaně pokusil Hefthality zlomit v otevřeném tažení. Podle pramenů byl dvakrát poražen a zajat a musel přijmout ponižující podmínky, včetně rukojmí a výkupného, což mělo dopad na prestiž panovníka i na stabilitu východních provincií.
Rozhodující zlom přišel roku 484, kdy Péróz navzdory varováním znovu vytáhl do války. Tažení skončilo katastrofou v prostoru poblíž Balchu, kde byl panovník zabit a perské vojsko utrpělo drtivou porážku. Následky byly okamžité: Hefthalité získali převahu na východě a sasánovská říše vstoupila do období oslabení, z něhož se musela znovu vyvazovat až za jeho nástupců. Pérózův příběh tak patří k nejvýraznějším kapitolám sasánovských dějin, v nichž se hranice impéria lámaly pod tlakem stepních mocností.
