Marcus Julius Philippus, známý jako Philippus Arabs, vládl římské říši mezi lety 244–249 n. l., v období označovaném jako krize třetího století. Pocházel z provincie Arábie, což mu vyneslo přízvisko „Arab“, a stal se jedním z mála císařů s neitalským původem. Jeho nástup k moci byl typický pro tuto neklidnou dobu – získal trůn po smrti Gordiana III. za ne zcela jasných okolností během perského tažení.

Philippus se zapsal do dějin i tím, že roku 248 oslavil tisíciletí založení Říma (Ludi Saeculares), což se výrazně promítlo do tehdejší numismatiky. Jeho mince často oslavují Řím, věčnost impéria a ctnosti císařství. Ražby zobrazují například vlky s dvojčaty (Romulus a Remus), bohyně jako Roma, Aeternitas či Pax, a také vojenské výjevy s nápisy jako FELICITAS SAECULI.

Mezi nejběžnější typy patří antoniniány a denáry, často s realistickým portrétem císaře se zdobenou korunou. V této kategorii lze také najít ražby Philippova syna Philippa II., který byl za jeho vlády prohlášen spolucísařem. Numismatika tohoto období je oblíbená i pro svou dostupnost – mince se dochovaly ve značném množství, a proto jsou vhodné i pro začínající sběratele.

Philippus Arabs vládl v době, kdy byla římská říše ohrožena zevnitř i zvenčí. Jeho vláda skončila násilně – byl poražen a zabit v bitvě svým nástupcem Deciem. Jeho mince tak symbolizují nejen pokus o stabilizaci impéria, ale i nejistotu a přechodnost moci v době úpadku.