Mince Přemysla Otakara I.
Mince Přemysla Otakara I. se vztahují k českému králi (cca 1155–1230), který vládl v letech 1197–1230 a upevnil dědičný královský titul. Jeho doba je spojena se Zlatou bulou sicilskou z roku 1212, mocenskými zápasy v říši i se stabilizací českého státu na počátku 13. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Přemysl Otakar I. (cca 1155–1230) patřil k rodu Přemyslovců a do vrcholné politiky vstoupil v období častých střídání vládců v českých zemích. Po letech vnitrodynastických bojů se roku 1197 prosadil jako kníže a brzy dosáhl uznání královského titulu, který měl na rozdíl od dřívějších epizod trvalejší charakter. Opíral se o schopnost manévrovat mezi soupeřícími mocenskými bloky ve Svaté říši římské, kde se o trůn přeli Štaufové a Welfové.
Klíčovým bodem jeho vlády se stala Zlatá bula sicilská vydaná roku 1212 Fridrichem II. Dokument potvrdil českému panovníkovi dědičný královský titul a zároveň vymezil postavení českého krále v rámci říše, včetně role při volbě římského krále. Pro český stát to znamenalo zásadní posun: koruna se stala pevněji spjata s Přemyslovci a Čechy získaly stabilnější právní rámec vůči říšské autoritě.
V domácí politice Přemysl Otakar I. usiloval o posílení panovnické moci a o oporu v církevních institucích i v rozvíjející se šlechtické struktuře. Jeho éra spadá do širšího evropského trendu kolonizace a zakládání nových sídel, který proměňoval hospodářství i krajinu českých zemí. Významnou roli sehrály i dynastické svazky: po komplikovaném osobním vývoji uzavřel sňatek s Konstancií Uherskou, čímž propojil přemyslovskou politiku s uherským prostředím.
Na konci života připravil nástupnictví pro svého syna Václava I., čímž naplnil smysl dědičné královské kontinuity, o niž usiloval. Přemysl Otakar I. zemřel roku 1230 a byl pohřben v katedrále sv. Víta v Praze. V českých dějinách zůstává jako panovník, který dokázal přetavit nejistý knížecí režim v pevnější království a zakotvit jeho postavení v evropské mocenské struktuře počátku 13. století.
