Mince Publia Crepusia
Mince Publia Crepusia se vážou k římskému mincmistrovi (tresvir monetalis), který působil v roce 82 př. n. l. v době Sullovy občanské války. O jeho životě se mimo mince téměř nic nedochovalo, přesto patří k doloženým úředníkům pozdní republiky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Publius Crepusius patřil k římským úředníkům, kteří jsou v pramenech zachyceni hlavně díky své mincovní činnosti. V roce 82 př. n. l. zastával funkci mincmistra, tedy člena kolegia tresviri aere argento auro flando feriundo, jež v Římě dohlíželo na ražbu státního oběživa. Šlo o nižší, ale prestižní krok v rámci veřejné kariéry, protože mincmistři působili přímo ve službě republiky a jejich jména se objevovala na emisích.
Doba jeho působení spadá do mimořádně neklidného období, kdy se římský stát zmítal občanskými válkami a moc se lámala mezi soupeřícími frakcemi. Rok 82 př. n. l. je úzce spojen s vítězstvím Lucia Cornelia Sully a s následující tvrdou konsolidací poměrů v Římě. Právě v takové situaci měla stabilita měny a fungování státní správy zásadní význam, protože armáda i úřady vyžadovaly spolehlivé financování.
O samotném Publiu Crepusiovi se historické zprávy prakticky nezachovaly a jeho rod, gens Crepusia, patří k méně doloženým římským rodům. To je pro pozdní republiku příznačné: vedle slavných jmen se v úředních funkcích objevují i osoby, které známe jen z úředních stop. Crepusius tak představuje typického „stínového“ aktéra římských dějin, jehož existenci potvrzuje státní administrativa, nikoli vyprávění antických autorů.
Přesto má jeho jméno v odborném světě své místo, protože mincovní emise z jeho roku se staly předmětem detailního studia a pomáhají chápat, jak Řím v krizových letech organizoval výrobu a kontrolu ražby. V širší perspektivě je Crepusius připomínkou toho, že i anonymnější úředníci spoluutvářeli praktický chod republiky. Jeho stopa se tak řadí k drobným, ale důležitým kamínkům mozaiky římských dějin na prahu přerodu republiky v císařství.
