Mince Publia Crepusiuse
Publius Crepusius byl římský republikánský monetář razící denáry kolem roku 82 př. n. l. během Sullovy diktatury. Jeho mince s hlavou Apollóna a jezdcem vrhajícím kopí představují kvalitní příklad pozdně republikánského mincovnictví. Pro sběratele nabízejí denáry Publia Crepusia dostupné svědectví bouřlivého období občanských válek s elegantní uměleckou kompozicí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1780 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1774 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Elegantní stříbrná mince z období vlády Marie Terezie, ražená roku 1770 v pražské mincovně, odráží moc a stabilitu habsburské monarchie v časech reforem a osvícenství.
Stříbrný 20krejcar z roku 1768 s portrétem Marie Terezie a madonou jako Patronkou Uher patří k cenným dokladům habsburského mincovnictví v 18. století.
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1765 ražený v Praze za vlády Marie Terezie, představující ranou fázi tereziánských mincovních reforem.
Stříbrný 20krejcar z roku 1765 s portrétem Marie Terezie a madonou jako Patronkou Uher patří k cenným dokladům habsburského mincovnictví v 18. století.
Stříbrný 20krejcar z roku 1765 s portrétem Marie Terezie a madonou jako Patronkou Uher patří k cenným dokladům habsburského mincovnictví v 18. století.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1765, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1765, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1765, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1763 s nádherným barokním portrétem a orlem Habsburků – ražba z pražské mincovny, symbol stability v době po sedmileté válce.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1763 s nádherným barokním portrétem a orlem Habsburků – ražba z pražské mincovny, symbol stability v době po sedmileté válce.
Publius Crepusius zastával úřad monetária (mincmistra) v Římě kolem roku 82 př. n. l., v období diktatury Lucia Cornelia Sully. Jako jeden ze tří monetářů odpovědných za ražbu mincí vydával stříbrné denáry dokumentující turbulentní období římských občanských válek. Jeho mincovní produkce představuje typický příklad pozdně republikánského mincovnictví, kdy monetáři používali mince k propagaci svých rodů a politických spojenců.
Denáry Publia Crepusia zobrazují na aversu hlavu Apollóna s vavřínovým věncem. Apollónův portrét je proveden v klasickém helénistickém stylu s detailně propracovanými vlasy a idealizovanými rysy. Za hlavou boha se nachází symbol žezla nebo šípu, kontrolní značka konkrétní emise. Kvalita rytby dokumentuje vysokou úroveň římských dílen této epochy.
Revers zobrazuje jezdce cválajícího doprava s kopím připraveným k vrhu. Postava jezdce pravděpodobně představuje samotného Publia Crepusia nebo jeho předka v heroickém zobrazení. Pod koněm je nápis P·CREPVSI, někdy doplněný číslem označujícím emisi. Dynamická kompozice jezdce v plném cvalu patří k nejzdařilejším motivům republikánských denárů.
Historický kontext ražby je významný. Sullova diktatura let 82-79 př. n. l. představovala období teroru a reforem, kdy diktátor eliminoval své odpůrce proskripčními seznamy. Publius Crepusius jako monetář musel být Sullovým stoupencem nebo alespoň politicky neutrální. Masová ražba denárů financovala Sullovy veterány a administrativní reformy.
Technické parametry odpovídají republikánským standardům. Váha denáru se pohybuje kolem 3,9 gramu při ryzosti přes 95 procent stříbra. Průměr dosahuje 18-20 milimetrů. Kvalita stříbra z hispanských dolů zajišťovala vysokou hodnotu mince. Serrated edges na některých exemplářích měly zabraňovat ořezávání.
Varianty a kontrolní značky umožňují detailní studium. Různé symboly za Apollónovou hlavou – písmena, čísla nebo předměty – označují jednotlivé emise nebo dílny. Někteří numismatici identifikovali přes 200 variant. Studie razidlových spojení dokumentuje masovou produkci během krátkého období.
Rod Crepusiů patřil k plebejské nobilitě. Publius Crepusius využil úřad monetária k posílení prestiže rodiny zobrazením heroického předka. Apollón mohl odkazovat na rodové spojení s tímto božstvem nebo na Sullovo uctívání Apollóna po vítězství u brány Colline.
Archeologické nálezy dokládají širokou cirkulaci. Poklady obsahující denáry Publia Crepusia byly nalezeny od Hispánie po Sýrii. Vysoké náklady ražby svědčí o ekonomické důležitosti této emise. Opotřebení mnoha exemplářů dokumentuje dlouhou cirkulaci až do císařského období.
Pro současné sběratele představují denáry Publia Crepusia dostupný vstup do republikánské numismatiky. Historická hodnota spočívá v dokumentaci kritického momentu římských dějin, kdy republika procházela krizí vedoucí k principátu, přičemž elegantní umělecké provedení činí z těchto mincí oblíbený sběratelský artikl.
