Mince Publia Crepusiuse
Publius Crepusius byl římský republikánský monetář razící denáry kolem roku 82 př. n. l. během Sullovy diktatury. Jeho mince s hlavou Apollóna a jezdcem vrhajícím kopí představují kvalitní příklad pozdně republikánského mincovnictví. Pro sběratele nabízejí denáry Publia Crepusia dostupné svědectví bouřlivého období občanských válek s elegantní uměleckou kompozicí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár římskoněmeckého císaře Otty III. z přelomu 10. a 11. století náleží k vzácnějším emisím typu „AMEN“. Výrazná symbolika a křesťanská legenda odrážejí ideový...
Stříbrný denár moravského údělného knížete Lutolda, ražený ve Znojmě na přelomu 11. a 12. století. Mince je významným dokladem samostatné mincovní činnosti znojemského údělu a...
Raně středověký stříbrný denár moravského údělného knížete Vladislava I. z olomoucké mincovny. Mince je cenným svědectvím snah moravských Přemyslovců o zachování regionální...
Reprezentativní stříbrný tolar olomouckého biskupa Karla III. Lotrinského z roku 1706, ražený v kroměřížské mincovně. Vysoce kvalitní barokní ražba vynikající uměleckým...
Vzácný moravský denár údělného knížete Vladislava I. z Olomouce, ražený na počátku 12. století. Mince představuje významný doklad snahy moravských Přemyslovců o zachování...
Stříbrný denár císaře Antonina Pia z období vrcholné stability římské říše. Mince zdůrazňuje úctu k tradičním institucím a harmonii mezi císařem a senátem, což patřilo k hlavním...
Stříbrný denár císaře Marca Aurelia připomínající římské vítězství v arménské kampani proti Parthům. Mince nese silné politické poselství o obnově římské autority na východě...
Stříbrný antoninianus císaře Gordiana III. z období relativní stabilizace římské říše ve 3. století. Mince pochází z římské mincovny a představuje mladého panovníka v roli...
Stříbrný spolkový tolar Pruského království z roku 1866, známý jako „Siegestaler“, byl vydán na paměť pruského vítězství v rozhodujících konfliktech tohoto roku. Spojuje...
Stříbrný tolar Pruského království z roku 1846 je známý jako mansfeldský hornický tolar a připomíná dlouhou tradici těžby a hornictví v oblasti Mansfeldu. Emise spojuje měnovou...
Vítězný tolar z roku 1871 oslavuje triumf Pruska ve válce s Francií a vznik Německého císařství pod vládou císaře Viléma I. – silný symbol německého sjednocení.
Stříbrný korunovační tolar z roku 1861 vydaný u příležitosti korunovace Viléma I. a královny Augusty – ikonická pruská emise s bohatou symbolikou moci.
Publius Crepusius zastával úřad monetária (mincmistra) v Římě kolem roku 82 př. n. l., v období diktatury Lucia Cornelia Sully. Jako jeden ze tří monetářů odpovědných za ražbu mincí vydával stříbrné denáry dokumentující turbulentní období římských občanských válek. Jeho mincovní produkce představuje typický příklad pozdně republikánského mincovnictví, kdy monetáři používali mince k propagaci svých rodů a politických spojenců.
Denáry Publia Crepusia zobrazují na aversu hlavu Apollóna s vavřínovým věncem. Apollónův portrét je proveden v klasickém helénistickém stylu s detailně propracovanými vlasy a idealizovanými rysy. Za hlavou boha se nachází symbol žezla nebo šípu, kontrolní značka konkrétní emise. Kvalita rytby dokumentuje vysokou úroveň římských dílen této epochy.
Revers zobrazuje jezdce cválajícího doprava s kopím připraveným k vrhu. Postava jezdce pravděpodobně představuje samotného Publia Crepusia nebo jeho předka v heroickém zobrazení. Pod koněm je nápis P·CREPVSI, někdy doplněný číslem označujícím emisi. Dynamická kompozice jezdce v plném cvalu patří k nejzdařilejším motivům republikánských denárů.
Historický kontext ražby je významný. Sullova diktatura let 82-79 př. n. l. představovala období teroru a reforem, kdy diktátor eliminoval své odpůrce proskripčními seznamy. Publius Crepusius jako monetář musel být Sullovým stoupencem nebo alespoň politicky neutrální. Masová ražba denárů financovala Sullovy veterány a administrativní reformy.
Technické parametry odpovídají republikánským standardům. Váha denáru se pohybuje kolem 3,9 gramu při ryzosti přes 95 procent stříbra. Průměr dosahuje 18-20 milimetrů. Kvalita stříbra z hispanských dolů zajišťovala vysokou hodnotu mince. Serrated edges na některých exemplářích měly zabraňovat ořezávání.
Varianty a kontrolní značky umožňují detailní studium. Různé symboly za Apollónovou hlavou – písmena, čísla nebo předměty – označují jednotlivé emise nebo dílny. Někteří numismatici identifikovali přes 200 variant. Studie razidlových spojení dokumentuje masovou produkci během krátkého období.
Rod Crepusiů patřil k plebejské nobilitě. Publius Crepusius využil úřad monetária k posílení prestiže rodiny zobrazením heroického předka. Apollón mohl odkazovat na rodové spojení s tímto božstvem nebo na Sullovo uctívání Apollóna po vítězství u brány Colline.
Archeologické nálezy dokládají širokou cirkulaci. Poklady obsahující denáry Publia Crepusia byly nalezeny od Hispánie po Sýrii. Vysoké náklady ražby svědčí o ekonomické důležitosti této emise. Opotřebení mnoha exemplářů dokumentuje dlouhou cirkulaci až do císařského období.
Pro současné sběratele představují denáry Publia Crepusia dostupný vstup do republikánské numismatiky. Historická hodnota spočívá v dokumentaci kritického momentu římských dějin, kdy republika procházela krizí vedoucí k principátu, přičemž elegantní umělecké provedení činí z těchto mincí oblíbený sběratelský artikl.
