Mince Vibie Sabiny
Mince Vibie Sabiny se vážou k římské císařovně (cca 83–136/137), manželce císaře Hadriána. Jako augustu ji senát uznal roku 128 a její život odráží dvorskou politiku doby, v níž se říše opírala o dynastickou reprezentaci a prestiž císařského domu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Vibia Sabina (cca 83–136/137) byla římská císařovna, manželka císaře Hadriána a příslušnice významné rodiny spojené s hispánským prostředím, z něhož pocházel i Hadrián. Sabina vyrůstala v okruhu aristokracie, kde o budoucnosti často rozhodovaly rodové vazby a patronát. Její sňatek s Hadriánem bývá kladen do roku 100 a vnímá se jako dynasticky promyšlené spojení, které posilovalo postavení budoucího císaře.
Po Hadriánově nástupu na trůn roku 117 se Sabina stala součástí nejvyšší dvorské reprezentace, v níž císařský pár zosobňoval legitimitu a stabilitu impéria. Hadrián byl znám častými cestami po provinciích a Sabina jej podle pramenů alespoň na části těchto cest doprovázela, takže její role nebyla jen „palácová“. Přesto se o jejich manželství traduje, že nebylo harmonické, což ukazuje, jak složité mohly být osobní vztahy i na vrcholu moci.
Významným mezníkem bylo roku 128, kdy Sabina získala titul Augusta, tedy oficiální postavení císařovny s uznáním senátu. V římské společnosti šlo o veřejný znak prestiže a zároveň o nástroj politické symboliky, protože císařský dům měl působit jako vzor řádu a kontinuity. Sabina bývá připomínána také v souvislosti s císařovninou ochranou kultury a dvorské etikety, jež patřily k viditelným prvkům Hadriánovy éry.
Sabina zemřela pravděpodobně v letech 136 nebo 137, tedy krátce před Hadriánovou smrtí. Císař jí po smrti prokázal pocty, které odpovídaly postavení císařovny, a její památka se tak stala součástí oficiálního obrazu vlády. Její život je příkladem toho, jak se v římském císařství proplétaly rodové strategie, veřejná reprezentace a osobní rovina dvorského života v době, kdy se impérium snažilo působit jako jednotný, pevně řízený celek.
