Mince Vibie Sabiny
Mince Vibie Sabiny se vážou k římské císařovně (cca 83–136/137), manželce císaře Hadriána. Jako augustu ji senát uznal roku 128 a její život odráží dvorskou politiku doby, v níž se říše opírala o dynastickou reprezentaci a prestiž císařského domu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Vibia Sabina (cca 83–136/137) byla římská císařovna, manželka císaře Hadriána a příslušnice významné rodiny spojené s hispánským prostředím, z něhož pocházel i Hadrián. Sabina vyrůstala v okruhu aristokracie, kde o budoucnosti často rozhodovaly rodové vazby a patronát. Její sňatek s Hadriánem bývá kladen do roku 100 a vnímá se jako dynasticky promyšlené spojení, které posilovalo postavení budoucího císaře.
Po Hadriánově nástupu na trůn roku 117 se Sabina stala součástí nejvyšší dvorské reprezentace, v níž císařský pár zosobňoval legitimitu a stabilitu impéria. Hadrián byl znám častými cestami po provinciích a Sabina jej podle pramenů alespoň na části těchto cest doprovázela, takže její role nebyla jen „palácová“. Přesto se o jejich manželství traduje, že nebylo harmonické, což ukazuje, jak složité mohly být osobní vztahy i na vrcholu moci.
Významným mezníkem bylo roku 128, kdy Sabina získala titul Augusta, tedy oficiální postavení císařovny s uznáním senátu. V římské společnosti šlo o veřejný znak prestiže a zároveň o nástroj politické symboliky, protože císařský dům měl působit jako vzor řádu a kontinuity. Sabina bývá připomínána také v souvislosti s císařovninou ochranou kultury a dvorské etikety, jež patřily k viditelným prvkům Hadriánovy éry.
Sabina zemřela pravděpodobně v letech 136 nebo 137, tedy krátce před Hadriánovou smrtí. Císař jí po smrti prokázal pocty, které odpovídaly postavení císařovny, a její památka se tak stala součástí oficiálního obrazu vlády. Její život je příkladem toho, jak se v římském císařství proplétaly rodové strategie, veřejná reprezentace a osobní rovina dvorského života v době, kdy se impérium snažilo působit jako jednotný, pevně řízený celek.
