Mince Vespasiána
Mince Vespasiána pocházejí z let 69–79, kdy zakladatel flavijské dynastie obnovoval říši po občanské válce. Většinu razila mincovna v Římě, další Lugdunum, Efesos a Tarraco. Stříbrné denáry, zlaté aurei a bronzové sestercie připomínají i dobytí Judeje nápisem IVDAEA a postavou truchlící Judeje.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Vespasián (9–79), celým jménem Titus Flavius Vespasianus, se narodil 17. listopadu roku 9 ve Falacrinách severovýchodně od Říma v jezdecké rodině. Jako první ze svého rodu se dostal do senátu. Při římské invazi do Británie roku 43 velel II. legii Augustě a později mu Nero svěřil potlačení židovského povstání, které vypuklo roku 66.
Za tažení v Judeji spáchal Nero v červnu 68 sebevraždu a říši zachvátila občanská válka, známá jako rok čtyř císařů. Na Galbu a Othona navázal v dubnu 69 Vitellius. Egyptské a judejské legie provolaly 1. července 69 císařem Vespasiána, jeho stoupenci porazili Vitelliovo vojsko u Bedriaka a 21. prosince 69 jej senát uznal císařem. Válku v Judeji dokončil jeho syn Titus.
Vespasián obnovil státní finance: zavedl nové daně, zvýšil poplatky provincií a s jeho jménem se spojuje rčení „peníze nesmrdí“. Zahájil stavbu Flaviovského amfiteátru, dnešního Kolosea. Zemřel 23. června 79 a jako první římský císař měl za nástupce vlastního syna Tita.
Katalog římských císařských mincí eviduje pro Vespasiána přes 1 500 typů. Většina pochází z Říma, další z Lugduna, Efesu a Tarraca, menší počet z Antiochie Pisidské a Alexandrie. Vedle denárů a aureů tvoří velkou část ražby bronzové sestercie, dupondie a asy. Vítězství nad Judejí připomínají ruby s nápisem IVDAEA, na nichž sedí truchlící zosobnění Judeje u trofeje nebo palmy, někdy se spoutanýma rukama.





