Mince Viléma I. Pruského
Vilém I. Pruský vládl jako pruský král od roku 1861 a německý císař od roku 1871 až do smrti 1888, stal se architektem německého sjednocení. Jeho tolary, zlaté koruny a říšské marky dokumentují transformaci Pruska v dominantní německou velmoc. Pro sběratele představují mince Viléma I. klíčové ražby zakladatele Německého císařství a vítěze nad Francií.
Výpis produktů
Stříbrná proof replika slavného korunovačního tolaru Viléma I. a jeho manželky Augusty z roku 1861 připomíná korunovaci pruského krále v Königsbergu. Precizní zpracování a...
Stříbrný korunovační tolar z roku 1861 vydaný u příležitosti korunovace Viléma I. a královny Augusty – ikonická pruská emise s bohatou symbolikou moci.
<p>Stříbrná pětimarka Viléma II. z přelomu 19. a 20. století je ikonickým symbolem císařského Německa a jedním z nejznámějších pruských typů oběžných mincí.</p>
Vítězný tolar z roku 1871 oslavuje triumf Pruska ve válce s Francií a vznik Německého císařství pod vládou císaře Viléma I. – silný symbol německého sjednocení.
Ovládací prvky výpisu
Vilém I. Pruský nastoupil na pruský trůn roku 1861 po smrti svého bezdětného bratra Friedricha Viléma IV. a stal se klíčovou postavou německého sjednocení. Pod vedením kancléře Bismarcka transformoval Prusko z regionální mocnosti v dominantní sílu nového Německého císařství, proklamovaného ve Versailles 18. ledna 1871. Jeho dlouhá vláda až do roku 1888 položila základy německé průmyslové a vojenské moci.
Pruské mince před sjednocením dokumentují vzestup moci. Vereinstaler a dvojtolary s portrétem Viléma I. v generálské uniformě symbolizovaly vojenskou sílu Pruska. Zlaté Friedrichsdory pokračovaly v tradici pojmenované po Friedrichu Velikém. Kvalita berlínské mincovny s označením A představovala standard pro německé země.
Vítězná válka s Dánskem 1864 přinesla jubilejní ražby. Pamětní tolary k dobytí Šlesvicka-Holštýnska dokumentují první krok ke sjednocení. Austro-pruská válka 1866 vyloučila Rakousko z německých záležitostí. Mince tohoto období zobrazují sebevědomého panovníka s charakteristickými licousy.
Francouzské reparace po válce 1870-71 financovaly měnovou reformu. Pět miliard franků ve zlatě umožnilo zavedení zlaté marky jako jednotné říšské měny. První říšské zlaté dvacetimarky s Vilémem I. jako německým císařem symbolizovaly novou éru. Nápis WILHELM DEUTSCHER KAISER KÖNIG V. PREUSSEN zdůrazňoval duální roli.
Říšské mincovnictví za Viléma I. dosáhlo masových rozměrů. Zlaté dvaceti-, deseti- a pětimarky cirkulovaly jako mezinárodní platidlo. Stříbrné pětimarky představovaly prestižní obchodní minci. Drobné nominály s říšským orlem sjednotily německý měnový systém. Mincovny v Berlíně, Hamburku, Mnichově a dalších městech razily jednotné typy.
Jubilejní ražby dokumentují dlouhou vládu. Zlatá a stříbrná korunovační medaile z Königsbergu 1861, pamětní marky k císařské proklamaci 1871, jubilejní emise k 25. výročí vlády 1886. Poslední mince z roku 1888 jsou vzácné kvůli krátké ražbě před úmrtím 9. března.
Ikonografie Vilémových mincí zdůrazňovala vojenské ctnosti. Portrét v uniformě s řády včetně Pour le Mérite symbolizoval pruský militarismus. Říšský orel s hohenzollernským erbem na prsou spojoval dynastickou a národní identitu. Heslo GOTT MIT UNS na hraně vyjadřovalo providenciální poslání.
Technické parametry odpovídaly nejvyšším standardům. Zlaté mince obsahovaly 900/1000 zlata přesně podle říšského zákona. Stříbrné ražby 900/1000 odpovídaly standardu Latinské měnové unie. Strojová ražba zajišťovala jednotnou kvalitu milionových nákladů.
Pro současné sběratele představují mince Viléma I. základ německé císařské numismatiky. Historická hodnota spočívá v dokumentaci zrodu německé velmoci, transformace feudální mozaiky v moderní národní stát a osobnosti "císaře Viléma Velikého", který neochotně přijal korunu, ale vytvořil základ pro německou dominanci následujícího půlstoletí.
