Mince Viléma I. Württemberského
Vilém I. Württemberský byl druhým králem Württemberska, který vládl v letech 1816-1864. Narodil se roku 1781 jako syn vévody Fridricha I. a ruské velkokněžny Augusty Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Jeho dlouhá vláda přinesla Württembersku konstituční reformy a hospodářskou modernizaci. Mince z jeho období dokumentují přechod od tolarové k markové měně.
Stříbrná mince 2 guldeny z roku 1856 s portrétem krále Viléma I. a württemberským erbem – reprezentativní ukázka německého mincovnictví poloviny 19. století.
Vilém I. Württemberský nastoupil na trůn roku 1816 po smrti svého otce Fridricha I., který Württembersko povýšil na království. Vilém se narodil 27. září 1781 v Lubyni v Pruském Slezsku, kde jeho otec sloužil jako pruský generál. První manželství s Karolínou Augustou Bavorskou bylo nešťastné a skončilo rozvodem roku 1814. O dva roky později se oženil s Kateřinou Pavlovnou, dcerou ruského cara Pavla I., která však zemřela již roku 1819. Jeho třetí manželkou se stala Pavlína Württemberská.
Vilémova vláda byla poznamenána liberálními reformami a ústavním vývojem. Roku 1819 udělil Württembersku ústavu, která zaručovala občanská práva a zřídila dvoukomorový parlament. Podporoval industrializaci země, rozvoj železnic a modernizaci zemědělství. V revolučním roce 1848 prokázal politickou obratnost, když ustoupil liberálním požadavkům a jmenoval reformní vládu, čímž zabránil násilným nepokojům.
Numismatické dědictví Viléma I. je mimořádně bohaté. Jeho portréty zdobí württemberské tolary, zlatníky a konvenční mince. Od roku 1837 zavedl novou měnovou soustavu založenou na zlatníku, který se dělil na 60 krejcarů. Mince nesou jeho charakteristický profil s plnovousem a nápisem WILHELM KOENIG VON WUERTTEMBERG. Po jeho smrti 25. června 1864 ve Stuttgartu nastoupil jeho syn Karel I. Württemberské ražby z Vilémovy éry představují pro sběratele cenné svědectví o době, kdy se německé státy modernizovaly a připravovaly na budoucí sjednocení.
