Mince Viléma I. Württemberského
Mince Viléma I. Württemberského se vztahují k württemberskému králi (1781–1864), který vládl v letech 1816–1864. Nastoupil po napoleonské éře a jeho dlouhá vláda v jihozápadním Německu je spojena se správní modernizací, ústavními poměry i opatrnou politikou v Německém spolku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Vilém I. Württemberský (1781–1864) byl panovník rodu Württemberků, který nastoupil na trůn roku 1816 v době, kdy se Evropa vzpamatovávala z napoleonských válek. Narodil se jako syn pozdějšího krále Fridricha I. a už v mládí prožil proměnu německých zemí pod tlakem Francie i následnou restauraci po Vídeňském kongresu. Nové uspořádání z roku 1815 vytvořilo Německý spolek a pro menší státy otevřelo prostor, jak si udržet samostatnost mezi Rakouskem a Pruskem.
Vilém převzal království v tíživých podmínkách: roky 1816–1817 přinesly hlad a sociální napětí, takže musel spojit stabilizaci země s promyšlenými reformami. Důležitým mezníkem se stala ústava z roku 1819, která vymezila vztah mezi panovníkem a stavovským zastoupením a dala württemberskému státu modernější rámec. V následujících desetiletích se Stuttgart profiloval jako centrum správy i vzdělanosti, zatímco královská moc se učila fungovat v prostředí rostoucí veřejné politiky.
V zahraničních otázkách volil Vilém spíše obezřetnou cestu a snažil se uchovat manévrovací prostor v rámci Německého spolku. Revoluční rok 1848 zasáhl i Württembersko: tlak na liberalizaci a národní sjednocení přinesl bouřlivé debaty, které ukázaly, že starý řád už nelze udržet bez kompromisů. Vilém se pohyboval mezi snahou zachovat autoritu koruny a potřebou reagovat na nové politické síly, které se v německých zemích rychle formovaly.
Jeho dlouhá vláda skončila roku 1864, tedy krátce před rozhodujícími prusko-rakouskými konflikty, jež přetvořily Německo. Nástupci už museli čelit otázce, jak se malé království zařadí do vznikajícího mocenského bloku. Vilém I. tak zůstává jako panovník přechodové éry: od poválečné obnovy po počátky moderní politiky, kdy se monarchie učila sdílet prostor s ústavními institucemi a s proměňující se společností.
