Mince Viléma I. Württemberského
Mince Viléma I. Württemberského pocházejí z let 1816–1864, kdy vládl jako druhý württemberský král. Jeho Württembersko razilo korunní tolary, od mnichovské smlouvy z roku 1837 jihoněmecké zlaté po 60 krejcarech a od roku 1857 spolkové tolary. Hlavní mincovnou země byl od středověku Stuttgart.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Vilém I. Württemberský (1781–1864) se narodil 27. září 1781 v Lübenu ve Slezsku jako syn pozdějšího krále Fridricha I. Württemberského a Augusty Brunšvické. S otcem měl napjaté vztahy a v napoleonských válkách velel württemberskému vojsku; po bitvě u Lipska roku 1813 přešlo Württembersko na stranu protinapoleonské koalice. Králem se stal 30. října 1816, v „roce bez léta“, kdy zemi sužovala neúroda a hlad.
Zahájil rozsáhlé reformy a 25. září 1819 stavové přijali ústavu. Roku 1818 založil zemědělský ústav v Hohenheimu. Byl třikrát ženatý: s Karolínou Augustou Bavorskou, s ruskou velkokněžnou Kateřinou Pavlovnou a od roku 1820 s Pavlínou Württemberskou, matkou následníka Karla I. V revoluci let 1848–1849 byl jako jediný německý panovník donucen uznat frankfurtskou říšskou ústavu, potom se však vrátil k restaurační politice. Zemřel 25. června 1864 na zámku Rosenstein v Cannstattu a je pochován v hrobní kapli na vrchu Württemberg.
Na počátku jeho vlády bylo hlavní velkou mincí jižního Německa korunní tolar. Roku 1837 patřilo Württembersko k zakladatelům jihoněmeckého mincovního spolku: z kolínské hřivny o 233,855 g se razilo 24½ zlatého a zlatý se dělil na 60 krejcarů. Vídeňská smlouva z roku 1857 přinesla spolkový tolar v hodnotě 1¾ jihoněmeckého zlatého. Roku 1844 se stuttgartská mincovna přestěhovala do nového paláce, který dal král postavit v Neckarstraße.





