Mince Viléma II. Pruského
Mince Viléma II. Pruského připomínají závěr pruské a císařské éry v letech 1888–1918, kdy se Německo rychle měnilo v průmyslovou i námořní velmoc. Patří k období výrazných ambicí, společenských proměn i dramatického konce monarchie po první světové válce.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná dvoumarka z roku 1904 pochází z období vlády německého císaře a pruského krále Viléma II. Mince představuje typickou oběžnou ražbu Německého císařství a zároveň...
Stříbrná 5marka z roku 1895 ražená v Berlíně s portrétem císaře Viléma II. a pruského krále – reprezentativní kus pozdního Německého císařství.
Stříbrná třímarka z roku 1909 ražená za vlády pruského krále a německého císaře Viléma II. patří mezi typické oběžné mince pozdního období Německé říše. Vyniká precizním...
Výrazná stříbrná pamětní mince z Pruska vydaná v roce 1913 připomíná sté výročí povstání proti Napoleonovi – silný symbol německé jednoty, odvahy a vlastenectví.
Reprezentativní stříbrná mince Německého císařství z roku 1913 s portrétem císaře Viléma II., vyražená v Berlíně jako symbol moci a tradice těsně před vypuknutím první světové...
Stříbrná 5marka z roku 1902 ražená v Berlíně s portrétem císaře Viléma II. a pruského krále – reprezentativní kus pozdního Německého císařství.
Ovládací prvky výpisu
Mince Viléma II. Pruského patří do doby, kdy Vilém II. (1859–1941) stál v čele Pruska i Německého císařství jako poslední císař a král. Na trůn nastoupil v roce 1888, v „roce tří císařů“, a brzy dal najevo, že chce vládnout osobně a okázale. Jeho éra se nesla ve znamení sebevědomé reprezentace státu, důrazu na armádu a rostoucího pocitu, že Německo má mít „místo na slunci“ mezi světovými mocnostmi.
Vilémův vztah k politice byl proměnlivý a často impulzivní, přesto výrazně ovlivnil směřování země. Po odchodu Otty von Bismarcka se otevřel prostor pro střídání vládních kurzů i ostré vnitropolitické spory. Současně sílil průmysl, města se rychle rozrůstala a společnost procházela modernizací, která narážela na tradiční monarchistické představy. Právě tento kontrast mezi technickým pokrokem a starým řádem dává období Viléma II. zvláštní napětí.
Zásadní roli sehrála také zahraniční politika: budování válečného loďstva a soupeření o kolonie zhoršovalo vztahy s Velkou Británií i dalšími státy. Systém spojenectví a krizí postupně zvyšoval riziko konfliktu, až Evropa sklouzla do první světové války. Válečná léta přinesla mimořádné zatížení společnosti a nakonec i rozklad autority monarchie. V roce 1918 Vilém II. abdikoval a odešel do exilu v Nizozemsku.
Po pádu císařství vznikla Výmarská republika a Prusko se proměnilo v republikanizovanou zemi, čímž se uzavřela jedna kapitola středoevropských dějin. Vilém II. prožil zbytek života mimo vlast, zatímco Evropa se vyrovnávala s důsledky války a novým uspořádáním hranic. Připomínka jeho jména odkazuje k době, kdy se rozhodovalo o podobě moderního Německa i rovnováze sil na kontinentu. Pro sběratele je to především dotyk s poslední fází pruské monarchie a s dramatickým koncem jednoho věku.
Více o tomto panovníkovi naleznete v článku Vilém II. Pruský: Cesta k pádu německého císařství.





