Mince Viléma II. Württemberského
Mince Viléma II. Württemberského se pojí s posledním württemberským králem (1848–1921), který vládl v letech 1891–1918 v rámci Německého císařství. Jeho éru uzavřela první světová válka a listopadová revoluce, po níž 30. listopadu 1918 abdikoval a monarchie ve Württembersku zanikla.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Vilém II. Württemberský (1848–1921) byl posledním králem Württemberska a příslušníkem rodu Württemberků, který nastoupil na trůn roku 1891 po smrti svého strýce Karla I. Ještě jako korunní princ prošel vojenskou výchovou typickou pro německé země 19. století a byl formován ústavním rámcem, v němž král vládl spolu s parlamentními institucemi. Jeho postavení bylo zároveň pevně zakotveno v Německém císařství, kde si země uchovávaly vlastní dvory, ale rozhodující mocenský těžiště leželo v Berlíně.
Vnitropoliticky byla jeho vláda spojena spíše s kontinuitou než s dramatickými zvraty. Württembersko vstupovalo do 20. století jako modernizující se země s rostoucím průmyslem a s proměnou společnosti, v níž se stále výrazněji prosazovaly politické strany a organizované zájmy. Královská role se tak postupně posouvala k reprezentaci a k vyvažování vztahů mezi vládou, sněmem a veřejným míněním, které bylo citlivé na sociální a hospodářské otázky.
Zlom přinesla první světová válka, jež zasáhla i jihozápadní Německo mobilizací, ztrátami a vyčerpáním hospodářství. Na konci roku 1918 se válečná porážka proměnila v politický otřes: v německých zemích se šířily nepokoje a padaly monarchie, které dosud tvořily pilíře císařství. Ve Württembersku se nová moc opřela o revoluční výbory a zemskou politiku, jež už nepočítala s obnovením královské vlády.
Vilém II. abdikoval 30. listopadu 1918 a z někdejšího království se stal svobodný stát v rámci nové německé republiky. Na rozdíl od některých dalších panovníků odešel do ústraní a zůstal v zemi, kde žil jako soukromá osoba bez politických ambicí. Zemřel roku 1921 a jeho smrt symbolicky uzavřela dlouhou tradici württemberské monarchie, která se v moderní době proměnila z dynastické moci v ústavu a reprezentaci, než ji smetla poválečná revoluce.
