Mince Viléma II. Württemberského
Mince Viléma II. Württemberského se pojí s posledním württemberským králem (1848–1921), který vládl v letech 1891–1918 v rámci Německého císařství. Jeho éru uzavřela první světová válka a listopadová revoluce, po níž 30. listopadu 1918 abdikoval a monarchie ve Württembersku zanikla.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Vilém II. Württemberský (1848–1921) byl posledním králem Württemberska a příslušníkem rodu Württemberků, který nastoupil na trůn roku 1891 po smrti svého strýce Karla I. Ještě jako korunní princ prošel vojenskou výchovou typickou pro německé země 19. století a byl formován ústavním rámcem, v němž král vládl spolu s parlamentními institucemi. Jeho postavení bylo zároveň pevně zakotveno v Německém císařství, kde si země uchovávaly vlastní dvory, ale rozhodující mocenský těžiště leželo v Berlíně.
Vnitropoliticky byla jeho vláda spojena spíše s kontinuitou než s dramatickými zvraty. Württembersko vstupovalo do 20. století jako modernizující se země s rostoucím průmyslem a s proměnou společnosti, v níž se stále výrazněji prosazovaly politické strany a organizované zájmy. Královská role se tak postupně posouvala k reprezentaci a k vyvažování vztahů mezi vládou, sněmem a veřejným míněním, které bylo citlivé na sociální a hospodářské otázky.
Zlom přinesla první světová válka, jež zasáhla i jihozápadní Německo mobilizací, ztrátami a vyčerpáním hospodářství. Na konci roku 1918 se válečná porážka proměnila v politický otřes: v německých zemích se šířily nepokoje a padaly monarchie, které dosud tvořily pilíře císařství. Ve Württembersku se nová moc opřela o revoluční výbory a zemskou politiku, jež už nepočítala s obnovením královské vlády.
Vilém II. abdikoval 30. listopadu 1918 a z někdejšího království se stal svobodný stát v rámci nové německé republiky. Na rozdíl od některých dalších panovníků odešel do ústraní a zůstal v zemi, kde žil jako soukromá osoba bez politických ambicí. Zemřel roku 1921 a jeho smrt symbolicky uzavřela dlouhou tradici württemberské monarchie, která se v moderní době proměnila z dynastické moci v ústavu a reprezentaci, než ji smetla poválečná revoluce.
