Mince Vitellia

Mince Vitellia představují numismatické svědectví o jednom z nejkratších a nejbouřlivějších císařských panování v římských dějinách. Aulus Vitellius se stal třetím z císařů takzvaného roku čtyř císařů 69 našeho letopočtu, kdy po Neronově sebevraždě zachvátila říši občanská válka. Jeho osmiměsíční vláda skončila porážkou a násilnou smrtí v ulicích Říma.

Vitellius pocházel ze staré senátorské rodiny a za Galby působil jako legát v Dolní Germánii. Když se rýnské legie odmítly přísahat novému císaři Othonovi, provolaly svého velitele Vitellia císařem. V dubnu 69 jeho vojska porazila Othona v bitvě u Bedriaca a Vitellius vstoupil do Říma jako nový vládce. Jeho panování bylo od počátku poznamenáno nestabilitou a odporem východních legií.

Mincovnictví za Vitellia pokračovalo v tradicích iulsko-claudiovské a flaviovské ražby. Portréty na denárech a aureích zobrazují císaře s charakteristickými rysy, které antické prameny popisují jako obézní. Reverzy nesou obvyklé motivy římského mincovnictví – personifikace Viktorie, Concordie či Libertas, případně zobrazení náboženských obřadů. Ražba probíhala v Římě, ale také v Tarraku, Lugdunu a dalších mincovnách.

Vitelliova vláda skončila v prosinci 69, kdy flaviovská vojska dobyla Řím. Císař byl zajat, veřejně ponížen a zabit davem na Foru Romanu. Jeho tělo bylo vhozeno do Tiberu. Krátké panování a násilný konec učinily z Vitelliových mincí relativně vzácné sběratelské kousky, ačkoli intenzivní ražba během osmi měsíců zajistila jejich dostupnost na numismatickém trhu.

Pro sběratele představují Vitelliovy mince cenný doklad dramatického roku 69, který zásadně proměnil římskou říši. Zlaté aureie patří k vzácnějším emisím, stříbrné denáry jsou dostupnější a umožňují studium portrétního umění i propagandistických motivů krátkého panování. Zvláště ceněny jsou mince s neobvyklými reverzy dokumentujícími Vitelliovu snahu o legitimizaci vlády.