Mince z benátské mincovny
Mince z benátské mincovny představují tisíciletou tradici ražby v jedné z nejmocnějších obchodních republik světa. Benátské dukáty, cechíny a stříbrné groše byly po staletí nejstabilnější a nejdůvěryhodnější měnou Středomoří, akceptovanou od Konstantinopole po Alexandrii jako mezinárodní platidlo.
Výpis produktů
Stříbrný 1gulden z roku 1842, ražený za vlády velkovévody Leopolda I. Bádenského, představuje elegantní ražbu období Německého spolku. Tento gulden patří mezi klasické mince 19....
Stříbrná mince o hodnotě 3 marky z roku 1924, ražená v Berlíně, je jednou z prvních emisí nové měny Výmarské republiky po období hyperinflace. Symbolizuje hospodářskou...
Vzácný ročník 50haléře z roku 1927 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1678, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1681, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 6krejcar z roku 1670, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1672, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1674, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 15krejcar z roku 1750, ražený v Kremnici za vlády císaře Františka I. Lotrinského, představuje ukázku pozdně barokního mincovnictví habsburské monarchie. Patří k...
Mince z benátské mincovny dokumentují ekonomickou sílu Benátské republiky od raného středověku až do jejího pádu roku 1797. Mincovna na ostrově Rialto, později přesunuta do paláce Zecca u Dóžecího paláce, produkovala nejkvalitnější ražby své doby. Benátský dukát, poprvé ražený roku 1284, obsahoval 3,545 gramů téměř čistého zlata a jeho standard zůstal nezměněn po více než pět století, což z něj učinilo nejstabilnější měnu světa.
Na aversu dukátů nacházíme postavu klečícího dóžete přijímajícího praporec od svatého Marka, patrona města. Revers zobrazuje Krista v mandorle s nápisem SIT TIBI CHRISTE DATUS QUEM TU REGIS ISTE DUCATUS. Stříbrné benátské groše a jejich násobky, zvané matapany, dominovaly východnímu Středomoří a byly napodobovány mnoha státy včetně českých grošů Václava II.
Benátská mincovna razila také speciální emise pro benátské državy v Dalmácii, Řecku a na Kypru, které nesou symboly jednotlivých území při zachování benátského standardu. V období renesance se Benátky staly centrem uměleckého mincovnictví a produkovaly pamětní medaile zvané oselle, které dóžové rozdávali patricijům při slavnostních příležitostech. Technická dokonalost těchto ražeb ovlivnila vývoj evropského medailérství.
Po napoleonském dobytí Benátek roku 1797 přešla mincovna pod rakouskou správu a pokračovala v ražbě až do sjednocení Itálie. Pro sběratele představují benátské mince jedinečnou možnost vlastnit ražby námořní velmoci, která po tisíc let ovládala obchod mezi Východem a Západem. Jejich neměnná kvalita a krása z nich činí jedny z nejcennějších historických mincí vůbec.
