Mince z bimetalu
Mince z bimetalu se skládají ze dvou částí z různých kovů nebo slitin, obvykle ze středu a prstence odlišné barvy; hlavním důvodem je ochrana proti padělání. První novodobou oběžnou bimetalovou mincí byla italská pětisetlira z roku 1982, dnes jsou nejrozšířenější mince 1 a 2 eura a česká padesátikoruna.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Bimetalové mince a medaile mají dlouhou historii. Římská říše vydávala od dob císaře Hadriána k slavnostním příležitostem velké medailony se středem z bronzu či mědi a prstencem z orichalka. Oběžné bimetalové mince známe od 17. století: anglické farthingy z let 1684–1693 byly z cínu s měděným čípkem, který zaručoval jejich hodnotu. Roku 1792 vznikl ve Spojených státech zkušební cent se stříbrným středem.
Ve 30. a 40. letech 19. století razil britský medailér Joseph Moore ve velkém bimetalové žetony jako návrh na menší penny a půlpenny. Zákonným platidlem nebyly, obchodníci je však běžně přijímali v nominální hodnotě; Královská mincovna návrh odmítla.
Novodobou řadu zahájila roku 1982 italská mince 500 lir, první bimetalová mince určená do oběhu. Při výrobě se vnitřní i vnější střížek razí současně a tlak razidla je spojí natrvalo. Francie a Monako vydaly roku 1992 i první trojkovové oběžné mince, dvacetifranky se dvěma prstenci.
Nejrozšířenější jsou dnes mince 1 a 2 eura: jejich zlatavá část je ze slitiny 75 procent mědi, 20 procent zinku a 5 procent niklu, stříbřitá z mědiniklu. Bimetalové jsou také česká padesátikoruna, britské mince 1 a 2 libry či kanadská dvoudolarovka. Česká národní banka vydala tři pamětní bimetalové mince – 2 000 Kč (1999), 2 500 Kč (2004) a 2 000 Kč (2019). Jedinou bimetalovou mincí Spojených států je pamětní 10 dolarů z roku 2000 se zlatým prstencem a platinovým středem.





