Mince z bratislavské mincovny
Mince z bratislavské mincovny představují významnou část uherského a později československého mincovnictví. Prešpurská, později bratislavská mincovna fungovala od středověku jako jedna z hlavních ražeben Uherského království a její produkce dokumentuje politické a ekonomické dějiny středního Podunají.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tříkrejcar z uherských zemí z doby vlády Leopolda I. představuje drobnou oběhovou minci každodenního platebního styku. Je typickým dokladem měnové praxe v Uhrách na...
Ovládací prvky výpisu
Mince z bratislavské mincovny byly raženy v městě, které po staletí sloužilo jako korunovační město uherských králů a hlavní město Uherska po osmanském dobytí Budína. Mincovna fungovala s přestávkami od 13. století, největšího významu však dosáhla v 16. až 18. století, kdy Bratislava nahradila Budín jako politické centrum Uherska. Zdejší ražby zlatých dukátů a stříbrných tolarů patřily k nejkvalitnějším v habsburské monarchii.
Na bratislavských mincích nacházíme uherský znak s apoštolským křížem a čtyřmi řekami symbolizujícími Dunaj, Tisu, Sávu a Drávu. Portréty panovníků od Ferdinanda I. po Marii Terezii dokumentují vývoj portrétního umění, přičemž korunovační ražby vynikají mimořádnou kvalitou zpracování. Bratislavská mincovna razila také památní mince k uherským sněmům, které zde zasedaly až do roku 1848.
Významnou kapitolou jsou mince Františka II. Rákócziho z počátku 18. století, kdy Bratislava krátce podporovala protihabsburské povstání. Tyto vzácné ražby s maďarskými nápisy představují doklad o snaze obnovit uherskou nezávislost. Po potlačení povstání obnovila mincovna loajální produkci pro vídeňský dvůr, ale zachovala si určitou autonomii v rámci uherského mincovního systému.
V období první Československé republiky bratislavská mincovna krátce razila československé koruny, než byla výroba centralizována do Kremnice. Pro české a slovenské sběratele představují bratislavské mince cenné svědectví o společných dějinách v rámci habsburské monarchie. Ražby dokumentují multietnický charakter města, kde se střetávala německá, maďarská, slovenská a židovská kultura, což se odrazilo i v rozmanitosti mincovních emisí.
