Mince z českobuďejovické mincovny
Mince z českobudějovické mincovny představují vzácné numismatické památky z druhé poloviny 16. století, kdy byla mincovna zřízena na podporu stříbrného dolování v nedalekém Rudolfově. Působila v letech 1569-1577 a ražila především tolary pro Maxmiliána II.
Stříbrný bílý groš Maxmiliána II. z Českých Budějovic s výrazným českým lvem a říšským orlem – klasika renesančního mincovnictví.
Českobudějovická mincovna byla založena na konci 60. let 16. století z iniciativy české komory, která hledala nové zdroje stříbra poté, co začaly klesat výnosy tradičních center v Jáchymově a Kutné Hoře. Cílem bylo podpořit slibně se rozvíjející těžbu stříbra v jihočeském Rudolfově. Prvním mincmistrem se stal Tobiáš Gebhart, který začal ražbu v roce 1569 nejprve krejcarových nominálů.
Od roku 1573 se mincovna zaměřila na prestižnější ražbu tolarů, kdy razidla dodával talentovaný Michal Stolz ze slezské Vratislavi. Jeho dílem jsou nejkrásnější českobudějovické tolary a mimořádně vzácný půltolar z roku 1574, který je znám pouze ve dvou exemplářích. V roce 1576 Stolze nahradil místní zlatník Bonifác Riedel, jehož charakteristickým znakem jsou stylizované portréty panovníka a mohutné hlavy orlů na rubních stranách mincí.
Ražba tolarů Maxmiliána II. představuje vrchol činnosti mincovny, ale současně i její konec. Výnosy rudolfovských dolů se rychle ztenčily a množství zpracovaného stříbra dramaticky pokleslo. Po smrti císaře v roce 1576 mincovna postupně ukončila činnost, což činí její produkci vzácnou a velmi ceněnou mezi sběrateli. Investičně představují tyto tolary a jejich díly výjimečnou příležitost vlastnit památku na ambiciózní, ale neúspěšný pokus o rozšíření českého hornictví.
