Mince z českobudějovické mincovny
Mince z českobudějovické mincovny představují vzácné numismatické památky z druhé poloviny 16. století, kdy byla mincovna zřízena na podporu stříbrného dolování v nedalekém Rudolfově. Působila v letech 1569-1577 a ražila především tolary pro Maxmiliána II.
Raný nizozemský rijksdaalder z roku 1607 s detailním rytířským motivem a korunovaným erbem provincie Utrecht, v pěkné zachovalosti s dobovým leskem. Pozor mince je okrojená váha...
Výrazná stříbrná mince z doby nizozemského boje za nezávislost s motivem rytíře a heraldického lva, ražená roku 1619 v Utrechtu.
Posmrtný antoninianus vydaný na počest císaře Claudia II. Gothica, oblíbeného vojevůdce a vítěze nad Góty, jehož kult byl po smrti dále šířen císařem Aurelianem.
Plně postříbřený antoninián císaře Galliena s bohyní Aequitas zosobňuje ideál rovnováhy a spravedlnosti v chaotickém období krize třetího století.
Stříbrný antoninián císaře Valeriana I. s bohyní Victorií symbolizuje naději na vítězství a stabilitu během nejisté doby vojenské i politické krize římské říše.
Antoninián císaře Valeriana I. s bohem Slunce na reversu vyjadřuje naději na nový začátek a božskou přízeň v těžkém období římské krize třetího století.
Mince mladého Herenia Etruska s titulem princeps iuventutis a Apollónem na trůnu oslavuje kulturní i politické ideály mládí, harmonie a dynastické kontinuity za vlády císaře...
Vzácně zobrazovaný motiv dvou Pannonií na tomto antoniniánu Traiana Deka připomíná význam římské provincie a její oddanost císaři během vojenských kampaní ve střední Evropě.
Antoninián mladého Filipa II., syna císaře Filipa Araba, nese titul princeps iuventutis a vyzdvihuje jeho roli dědice a vojenského vůdce mládeže v době dynastické naděje impéria.
Reprezentativní antoninián Filipa I. zobrazuje císaře na kurulském křesle s globem a žezlem – silný symbol římské vlády a universální moci v době krize třetího století.
Antoninián císaře Filipa I. připomíná klíčový vztah mezi císařem a armádou prostřednictvím motivu vojenské věrnosti – symbolizovaného prapory a orlem na reversu mince.
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. zobrazuje mladého panovníka pod ochranou Jupitera, což symbolizuje božskou podporu a legitimitu vlády v neklidném období římského impéria.
Českobudějovická mincovna byla založena na konci 60. let 16. století z iniciativy české komory, která hledala nové zdroje stříbra poté, co začaly klesat výnosy tradičních center v Jáchymově a Kutné Hoře. Cílem bylo podpořit slibně se rozvíjející těžbu stříbra v jihočeském Rudolfově. Prvním mincmistrem se stal Tobiáš Gebhart, který začal ražbu v roce 1569 nejprve krejcarových nominálů.
Od roku 1573 se mincovna zaměřila na prestižnější ražbu tolarů, kdy razidla dodával talentovaný Michal Stolz ze slezské Vratislavi. Jeho dílem jsou nejkrásnější českobudějovické tolary a mimořádně vzácný půltolar z roku 1574, který je znám pouze ve dvou exemplářích. V roce 1576 Stolze nahradil místní zlatník Bonifác Riedel, jehož charakteristickým znakem jsou stylizované portréty panovníka a mohutné hlavy orlů na rubních stranách mincí.
Ražba tolarů Maxmiliána II. představuje vrchol činnosti mincovny, ale současně i její konec. Výnosy rudolfovských dolů se rychle ztenčily a množství zpracovaného stříbra dramaticky pokleslo. Po smrti císaře v roce 1576 mincovna postupně ukončila činnost, což činí její produkci vzácnou a velmi ceněnou mezi sběrateli. Investičně představují tyto tolary a jejich díly výjimečnou příležitost vlastnit památku na ambiciózní, ale neúspěšný pokus o rozšíření českého hornictví.
