Drážďanská mincovna, působící ve saském hlavním městě Dresdenu, byla jedním z hlavních center ražby mincí ve Svaté říši římské v období od 16. do 18. století. Pod vládou saských kurfiřtů z rodu Wettinů, zejména za panování Johanna Georga I. až IV. a Augusta Silného, produkovala tato mincovna rozsáhlé množství ražeb, které dnes tvoří pilíř saské a středoevropské numismatiky.

Mince z Drážďan se vyznačují realistickými portréty panovníků, precizní heraldikou a důrazem na císařské a kurfiřtské symboly. Nejčastěji šlo o stříbrné tolary a jejich zlomky, ale i zlaté dukáty a pamětní medaile. Reliéfy bývaly hluboké a rytiny detailně propracované, často doplněné o nápisy v latině, které vyjadřovaly suverenitu saského kurfiřta v rámci říše i jeho dynastické ambice.

Dresden byl nejen politickým a kulturním centrem Saska, ale také místem s vysokou úrovní řemeslné výroby, což se promítalo i do činnosti tamní mincovny. Produkce byla technicky precizní a sledovala nejnovější stylové trendy – od renesance přes baroko až po rokokové vlivy. Některé mince razené v Drážďanech nesly také znaky polské královské moci, zejména v dobách vlády Augusta II. a III., kteří byli zároveň králi Polska.

Ražby z drážďanské mincovny jsou dnes vyhledávány pro svou vysokou historickou, estetickou i investiční hodnotu. Sbírají je milovníci saské historie, specialisté na habsburskou říši i sběratelé zaměření na říšské tolary. Každá mince z Drážďan je svědectvím o době, kdy Sasko patřilo mezi nejbohatší a nejvlivnější země střední Evropy.